dnes je 29.3.2024

Input:

Rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace

22.2.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.2.3 Rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Povinnost zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoliv jejich diskriminace stanoví zákoník práce jako jednu ze základních zásad pracovněprávních vztahů.

Rovné zacházení

Rovné zacházení má být uplatňováno v pracovněprávních vztazích tak, že případy, které jsou typově naprosto totožné, je třeba posuzovat podle stejných pravidel bez rozlišování zaměstnanců.

Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty (např. naturální mzda), o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Je však třeba zdůraznit, že rovné zacházení a zákaz diskriminace nelze stavět do protikladu k zásadě smluvní volnosti, která umožňuje např. smluvní odchýlení v případě nároků jednotlivých zaměstnanců nebo jejich skupin (např. navýšení odstupného nad zákonný limit, úpravy pracovní doby, prodloužení dovolené apod.).

Právem na rovné zacházení se rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů stanovených antidiskriminačním zákonem (zák. č. 198/2009 Sb.).

Zákaz diskriminace

V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace (tj. ve všech dále uvedených formách).

Přímá diskriminace

Přímou diskriminací se rozumí takové jednání (nebo opomenutí), kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.

O přímou diskriminaci půjde tehdy, vedou-li přijímaná opatření podle uvedených diskriminačních znaků zjevně k neodůvodněnému a nepřiměřenému rozlišování mezi zaměstnanci. Např. zaměstnavatel je povinen stanovit požadavky, které jsou nezbytné pro výkon určité práce, shodně pro každého, kdo má u něho tuto práci vykonávat.

Diskriminace se opakovaně vyskytuje i v oblasti odměňování, kdy není dodržena zásada, že za stejnou práci či práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u téhož zaměstnavatele stejná mzda, plat či odměna z dohody.

Nepřímá diskriminace

Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání (nebo opomenutí), kdy na základě zdánlivě neutrálního rozhodnutí, kritéria nebo praxe je z některého z výše uvedených diskriminačních důvodů konkrétní osoba znevýhodněna oproti ostatním.

Příklad

Příklad:

U zaměstnavatele má většina žen pečujících o děti na vlastní žádost posunutou pracovní dobu. Před začátkem jejich pracovní doby se však konají doškolovací kurzy, které jsou sice formálně přístupné všem zaměstnancům, ženy se jich však z důvodu úpravy pracovní doby zúčastňovat nemohou, čímž jsou diskriminovány v přístupu k odborné přípravě, a v důsledku toho mají ztížený funkční postup.

Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení je také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením měla přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se účastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti. Jde např. o úpravu pracoviště či pracovní doby, umožnění výkonu práce doma apod. Takové opatření však nesmí pro zaměstnavatele představovat nepřiměřené zatížení (zejména z hlediska finančního dopadu v porovnání s výsledným efektem).

Za diskriminaci se považuje také obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k ní.

Obtěžování

Obtěžováním je nežádoucí chování související s výše uvedenými diskriminačními důvody,

  • jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo

  • které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Znaky obtěžování by naplňovalo např. zesměšňování či urážení zaměstnance kvůli jeho zdravotnímu postižení nebo etnickému původu apod.

sexuální obtěžování jde, pokud je výše uvedené chování motivováno sexuálně (např. nabízením výhodnějších pracovních podmínek či vyšší mzdy za vstřícnost k sexuálním návrhům nadřízeného).

Pronásledování

Pronásledování je nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práva. Např. kvůli stížnosti či žalobě podané na zaměstnavatele pro diskriminační jednání je se zaměstnancem ukončen pracovní poměr.

Pokyn k diskriminaci

Pokyn k diskriminaci je takové chování osoby, která zneužije

Nahrávám...
Nahrávám...