dnes je 28.3.2024

Input:

§ 138 ZP Odměna z dohody

1.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.6.138
§ 138 ZP Odměna z dohody

Ing. Ivan Tomší

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 – základní pracovněprávní vztahy

    • § 74 až 77 – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

    • § 109 odst. 1 a 5 – plnění za práce konané mimo pracovní poměr – odměna z dohody

    • § 110 – stejná mzda, plat a odměna z dohody za stejnou práci a práce stejné hodnoty

    • § 111 – minimální mzda

    • § 115 – mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

    • § 116 – mzda za noční práci

    • § 117 – mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

    • § 118 – mzda za práci v sobotu a v neděli

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Odměna z dohody je jednou ze tří přípustných odměn za práci. Mimo mzdu, která je odměnou za práci konanou zaměstnancem v pracovním poměru pro zaměstnavatele podnikatelské sféry, a platu, který je odměnou za práci zaměstnance u zaměstnavatele ve sféře veřejných služeb a správy, je odměna z dohody plněním za práci, kterou může konat zaměstnanec v obou uvedených sférách, avšak ne v pracovním poměru, ale na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými je dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) nebo dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP).

Zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednávají přímo v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti:

  1. výši odměny z dohody a
  2. podmínky pro její poskytování.

Při poskytování odměny z dohody se uplatňuje základní ochrana proti uplatňování diskriminačních postupů formou aplikace zásady stejné odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, ochrana proti poskytování odměny z dohody nepřiměřeně nízké formou minimální mzdy a ochrana práce v obtížných pracovních režimech (svátek, noc, soboty a neděle) a ztíženém pracovním prostředí. Pro sjednávání konkrétní výše odměny z dohody a podmínek pro její poskytování nejsou stanovena žádná jiná pravidla (složky odměny, jejich výše ani formy odměny z dohody).

Stejná odměna za stejnou práci a práci stejné hodnoty

Podmínky pro poskytování odměny z dohody nesmí být v rozporu se zásadou stejné mzdy za stejnou práci, která se vztahuje i na odměny z dohody (§ 110 ZP). Zvláštní zřetel je proto nutno věnovat situacím, kdy zaměstnavatel zajišťuje práce stejné hodnoty (nebo dokonce stejné práce) zaměstnanci v pracovním poměru i zaměstnanci na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr. Bez ohledu na formu pracovněprávního vztahu by odměna za práci obou těchto zaměstnanců neměla být se zásadou stejné odměny za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty v rozporu.

Minimální výše odměny z dohody

Odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda (§ 111 ZP). Nedosáhne-li odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

Pokud není možno určit výši odměny z dohody za jednotlivé hodiny, porovná se výsledný hodinový výdělek dosažený zaměstnancem na základě této dohody [celkový výdělek na základě této dohody dělený (sjednaným) počtem hodin] s příslušnou hodinovou sazbou minimální mzdy. Je-li hodinový výdělek nižší, přísluší zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi hodinovým výdělkem a příslušnou hodinovou sazbou minimální mzdy vynásobený celkovým (sjednaným) počtem hodin.

Do odměny z dohody se podle poslední věty § 111 odst. 1 ZP pro tento účel nezahrnuje příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Příplatky k odměně z dohody

V návaznosti na povinnost zaměstnavatele (§ 74 odst. 2 ZP) předem rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, se použijí pro odměnu z dohody § 115 až 118 ZP, přičemž se odměna z dohody pro tyto účely posuzuje jako mzda.

Odměna z dohody, náhradní volno nebo náhrada odměny z dohody za svátek

Za výkon práce ve svátek na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek k dosažené odměně z dohody, kdy za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada odměny z dohody ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci toto náhradní volno nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.

Teprve na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem lze zaměstnanci poskytnout příplatek za práci ve svátek k dosažené odměně z dohody nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Státní svátky a ostatní svátky, za které přísluší uvedená mzdová kompenzace, stanoví v § 1 a 2 zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž není podstatné, zda jde o svátky státní nebo ostatní. Placeným svátkem tedy je 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6.červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a dále jsou placené ostatní svátky, kterými je 1. leden – Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen – Svátek práce, 24. prosinec – Štědrý den, 25. prosinec – 1. svátek vánoční a 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada odměny z dohody ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za odměnu z dohody nebo její část, která mu ušla v důsledku svátku. V této souvislosti je nezbytně nutné přesně specifikovat složky odměny z dohody nebo celkovou odměnu z dohody, která v důsledku svátku uchází.

Jestliže u zaměstnavatele není stanoven žádný další postup pro poskytování odměny z dohody poskytované za měsíční nebo delší období (měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční) ve vztahu k době svátku, vychází se z předpokladu, že za dobu svátku, kdy zaměstnanec nepracoval, nepřísluší odměny z dohody, měsíční odměna z dohody se mu sníží úměrně době svátku a poskytne se mu za tuto dobu náhrada odměny z dohody ve výši průměrného výdělku. Z toho je nutno vycházet například při zjišťování průměrného výdělku, při přepočtu hodinových sazeb na měsíční, jestliže zaměstnanec neodpracuje celou stanovenou pracovní dobu, a nebrat tuto dobu pro uvedené účely jako odpracovanou.

Odměna z dohody za noční práci

Příplatek za noční práci musí být poskytnut k dosažené odměně z dohody zaměstnanci, který koná práci v rámci 8 hodin od 22. hodiny večerní do 6. hodiny ranní [ § 78 odst. 1 písm. j) ZP ], a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Příplatek přísluší za jakoukoliv dobu v tomto období. Přísluší tedy i za jakoukoliv dobu před 6. hodinou ranní nebo po 22. hodině večerní. Žádnou toleranci přesahu těchto prací bez nároku na příplatek zákon nepřipouští.

Forma příplatku se právním předpisem nestanoví. Může být proto poskytován za hodiny (minuty) práce v noci nebo ve stálé měsíční výši za kalendářní měsíc, například formou zvýšené odměny z dohody pro zaměstnance pravidelně vykonávající práce v noci. Ve všech případech, ať je poskytován v jakékoliv formě, musí splňovat zákonnou podmínku minimální výše. Musí tedy být samostatně kvantifikovatelný a vyšší než 10 % průměrného výdělku. Od tohoto minimálního vymezení se nelze odchýlit.

Zaměstnavatelé mohou poskytovat příplatek vyšší, například podle toho, jakou úlohu sehrává práce v noci v potřebách zaměstnavatelů, jakou obtíž v práci v noci spatřují zaměstnanci, jaká je váha tohoto příplatku ve vztahu k ostatním složkám odměny z dohody apod.

V dohodě o provedení práce a v dohodě o pracovní činnosti může být sjednána jiná výše a způsob určení příplatku, například absolutní částkou, procentem z odměny z dohody nebo jiným způsobem. Sjednat je tedy možno i nižší příplatek, než je 10 % průměrného výdělku. Není však možné sjednat, že příplatek nebude poskytován vůbec nebo v zanedbatelné výši. Výjimku mohou tvořit pouze případy, kdy zaměstnanec sám navrhne zaměstnavateli nízkou výši příplatku, protože z ryze osobních důvodů (například dopravního spojení) má zájem na práci zasahující do konce nebo začátku noční doby. Jinak se předpokládá, že v rámci sjednávání dohody jsou obě strany schopny prosadit si své zájmy v této oblasti a nemusí se zde uplatňovat jakákoliv regulace právním předpisem.

Odměna z dohody a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Za výkon prací ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci navíc k odměně z dohody, na kterou mu vzniklo právo, příplatek. Tímto příplatkem se kompenzuje výkon prací spojený s mimořádnými obtížemi, omezeními nebo s případnými následky, které by mohl mít výkon práce v prostředí pod vlivem ztěžujících faktorů.

Minimální výši příplatku stanoví podle uvedeného ustanovení zákoníku práce vláda nařízením, avšak nemůže ji stanovit nižší než 10 % základní sazby minimální mzdy uvedenou v § 111 odst. 2 ZP (48,10 Kč za hodinu). Nemůže ji tedy stanovit nižší než 4,81 Kč (10 % z 48,10 Kč).

Výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí stanovila vláda v § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve výši nejméně 10% základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 a podle § 5 odst. 1 tohoto nařízení. Podle toho činí minimální výše příplatku nejméně 10 % z hodinové základní sazby minimální mzdy platné v období od 1. ledna 2024, tedy 10 % z  112,50, tj. nejméně 11,25

Nahrávám...
Nahrávám...