dnes je 29.3.2024

Input:

§ 267 ZP Odložené věci

22.10.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

2.11.267
§ 267 ZP Odložené věci

JUDr. Pavla Hloušková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 226 – povinnost zaměstnavatele zabezpečit úschovu svršků a osobních věcí

    • § 268 – rozsah a způsob náhrady škody

    • § 272 – určení výše škody na věci

    • § 330 – zánik práva

Odložené věci

Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu na odložených věcech je zabezpečována zvýšenou ochranou věcí zaměstnance, které si u svého zaměstnavatele odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec musí vznik škody prokázat. Prokáže-li ji, pak je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, i když ji nezpůsobil, a i tehdy, když vznikla z objektivních příčin a zaměstnavatel přitom neporušil žádné právní povinnosti. Není ani rozhodující, zda škodu způsobil jiný zaměstnanec odpovědného zaměstnavatele nebo dokonce jiná osoba. Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu jednostranným prohlášením, že neodpovídá za ztrátu nebo poškození věcí odložených například na určeném místě nebo za obsah kapes v šatstvu.

Určené nebo obvyklé místo odkládání

Dalším předpokladem povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu je, že zaměstnanec věc odložil na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Je především věcí zaměstnavatele, aby určil, kam mají zaměstnanci věci odkládat. Může jít například o šatny, jiná místa určená k odkládání oděvů, skříňky a podobně. O těchto místech by měl být zaměstnanec také informován. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu za ty odložené věci, které byly odloženy na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Předpokladem povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu je také skutečnost, že škoda vznikla na věcech, které zaměstnanec obvykle nosí do práce.

Věci obvykle nošené do práce

V ustanovení § 226 ZP se zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do práce. Mezi věci, které se do práce obvykle nosí, patří různé druhy ošacení nebo obuvi, běžné osobní předměty, prsteny, hodinky, tašky, aktovky, kabelky a podobně. Vždy musí jít o věci, které se do práce obvykle nosí, nikoliv o věci, které zaměstnanec jednotlivě u zaměstnavatele odložil. Okruh věcí se posuzuje objektivně, nikoliv pouze ze subjektivního hlediska zaměstnance. Přitom je třeba přihlížet k umístění pracoviště, povaze práce konané poškozeným zaměstnance a někdy i k ročnímu období, kdy škoda vznikla. Zaměstnavatel není povinen zajišťovat bezpečnou úschovu osobního

Nahrávám...
Nahrávám...