2.4.96
§ 96 ZP Evidence pracovní doby
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
NahoruEvidence pracovní doby
Zaměstnavatel je povinen na základě § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované směny, práce přesčas, noční práce a doby v době pracovní pohotovosti a je také povinen vést evidenci pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel v souladu s § 95 odst. 2 ZP. Od 1. 10. 2008 byl také povinen vést zvlášť evidenci další dohodnuté práce přesčas podle § 93a ZP u zdravotnických zaměstnanců. Od 1. 1. 2014 pozbylo ustanovení § 93a ZP účinnosti, od tohoto data nelze nové dohody umožňující výkon práce v tomto vyšším rozsahu sjednávat, ale § 93a byl stále v textu zákoníku práce. Ustanovení § 93a se proto s účinností od 30. 7. 2020 ruší z důvodu jeho nadbytečnosti, protože je již dlouhou dobu neaplikovatelné. Jeho účinnost uplynula a jeho ponechání v textu zákoníku práce působilo zbytečné nejasnosti. V návaznosti na zrušení § 93a se vypouští z textu § 96 od 1. 1. 2014 neaplikovatelná povinnost vést samostatně evidenci práce přesčas konané zdravotnickými zaměstnanci, protože již konána za těchto podmínek být nemůže.
Od 1. 1. 2012 se § 96 ZP odst. 1 doplnil o povinnost zaměstnavatele v evidenci pracovní doby vyznačit začátek a konec odpracované směny, noční práce atd. To je významné nejen z důvodu vzniku práva zaměstnance na příplatek (za noční práci, za sobotu a neděli a za svátek), které je vázáno na konkrétní kalendářní den nebo denní dobu, ale rovněž pro případ kontroly, zda byly ze strany zaměstnavatele dodrženy jeho povinnosti při poskytování minimálních odpočinků mezi směnami a v týdnu, přestávky v práci na jídlo a oddech, při výkonu práce v den pracovního klidu a podmínek rozhodných pro výkon práce v noci. Povinnost zaměstnavatele se tak rozšířila. Dříve v tomto ustanovení používaný pojem "pracovní doba" byl od 1. 1. 2012 nahrazen pojmem "směna". Došlo tak ke zpřesnění označení skutečnosti, kterou zaměstnavatel musí evidovat. Pojem pracovní doba je významově širší a zahrnuje jak směnu, tak i práci přesčas, což by znamenalo, že práce přesčas by se evidovala dvakrát. Směna je vymezena § 78 odst. 1 písm. c) ZP jako část pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Zaměstnavatel je tak povinen evidovat s vyznačením začátku a konce i jednotlivé směny.
I bez zákonem uložené povinnosti evidovat směnu a práci odpracovanou za určitých podmínek musí zaměstnavatel evidenci odpracované pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců vést, protože na jejím základě poskytuje zaměstnancům mzdu nebo plat. Nutnost vedení evidence odpracované pracovní doby je s ohledem na poskytování mzdy nebo platu nutná dokonce ve vyšším rozsahu, než to zákon zaměstnavateli výslovně ukládá, protože zaměstnavatel musí vést i evidenci odpracované pracovní doby v sobotu a neděli pro účely poskytování příplatku za práci v těchto dnech a rovněž i evidenci odpracované pracovní doby ve svátcích atd.
NahoruFormy evidence pracovní doby
Formy evidence pracovní doby zákoník práce nestanoví a záleží výhradně na rozhodnutí zaměstnavatele, jaký způsob evidence zvolí. Může se jednat o jakýkoliv způsob, podmínkou je pouze to, aby byl zvolený způsob průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval stanovenou týdenní nebo dohodnutou pracovní dobu, zda konal práci přesčas a v jakém rozsahu atd.
Právní úprava do 31. 12. 2011 nevyžadovala, aby evidence pracovní doby (nově směny) a jejích jednotlivých složek obsahovala i uvedení počátku a konce. Zaměstnavatel proto musí od 1. 1. 2012 evidenci pracovní doby a dalších vyžadovaných skutečností upravit i o…
