Čerpání dovolené upravuje ustanovení § 217-220 ZP. I v těchto paragrafech došlo novelou zákoníku práce od 1. 1. 2012 k řadě změn.
Někteří zaměstnanci se stále mylně domnívají, že si mohou vzít dovolenou, jak chtějí a potřebují a zaměstnavateli to jen oznámí. Není tomu tak, neboť dle § 217 ZP určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel. Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud není v zákoníku práce stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a zároveň k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.
Z pravidla, že dobu čerpání dovolené vždy určuje zaměstnavatel, existují dvě výjimky:
-
požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené,
-
zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Od ledna letošního roku má právo určit si čerpání dovolené i zaměstnanec, a to v souladu s novelizovaným ustanovením § 218 odst. 3 ZP. Jestliže zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. V tomto případě má právo určit čerpání jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec a v praxi bude záležet v podstatě na tom, který z nich rozhodnutí o čerpání dovolené učiní dříve. Zaměstnanec má povinnost čerpání dovolené písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Při určování doby čerpání dovolené by měl zaměstnavatel postupovat v souladu s rozvrhem čerpání dovolené, samozřejmě za předpokladu, že nenastaly skutečnosti, které určení doby čerpání dovolené vylučují. Zaměstnavatel totiž nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.
Konkrétní určení doby čerpání dovolené má význam i z toho hlediska, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že mu zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené, nebo že ho z dovolené odvolal. Proto zejména v případě, že si zaměstnanec hodlá zaplatit např. luxusní zahraniční zájezd, je vhodné, aby si nechal v dostatečném předstihu určit dobu čerpání dovolené v termínu konání tohoto zájezdu, aby v případě, že například z provozních důvodů nebude moci dovolenou v tomto termínu čerpat, nepřišel o finanční prostředky, které na zájezd vynaložil.
Podle novelizovaného ustanovení § 218 odst. 1 ZP určuje dobu…
