dnes je 28.3.2024

Input:

Nový občanský zákoník a zákoník práce 2014 pod lupou - Kolektivní smlouva, pracovní poměr

3.1.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA

     Novela zákoníku práce se částečně dotkla i úpravy kolektivních smluv. Nově je obsah kolektivní smlouvy vymezen v § 23 odst. 1 zákoníku práce (dále také „ZP“). V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva a povinnosti smluvních stran této smlouvy. V kolektivní smlouvě nelze, stejně tak jako ve vnitřním předpisu, upravovat povinnosti zaměstnanců. Lze upravovat jen jejich práva. Povinnosti lze upravovat pouze smluvním stranám kolektivní smlouvy, tzn., povinnosti lze kolektivní smlouvou uložit zaměstnavateli nebo odborové organizaci. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená zákoníkem práce, se nepřihlíží. K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží (§ 27 odst. 1 zákoníku práce). Znamená to, že ujednání bude považováno za nicotné, neexistující, a nemá tak žádné právní důsledky. Přesněji formulačně novela stanoví, že postup při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně řešení sporů mezi smluvními stranami, se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání, tj. zák. č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

     Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a musí být podepsána smluvními stranami na téže listině. V opačném případě se k ní nepřihlíží, tzn., že nemá žádné právní účinky. Sama zásada nová není, nový je pouze důsledek při porušení této zásady.

     Zcela nové je ale ustanovení § 28 zákoníku práce, které vymezuje postavení kolektivní smlouvy ve vztahu k úpravě právního jednání v občanském zákoníku a vylučuje přímo některá ustanovení NOZ, která se pro kolektivní smlouvu nepoužijí. Smlouva, tedy i kolektivní smlouva, je právním jednáním, které je upraveno v § 545 a násl. NOZ a pro sjednání smlouvy se proto použije i úprava obsažená v NOZ, pokud neexistují odchylky upravené v zákoně č. 2/1991 Sb., anebo některá ustanovení nejsou § 28 ZP přímo vyloučena.

     Odchylný postup při sjednávání kolektivní smlouvy je upraven v § 8 zákona o kolektivním vyjednávání. Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně. Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala. Smluvní strany jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost, pokud nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. Byla-li kolektivní smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo byla-li uzavřena na dobu neurčitou a účastníci si dohodli možnost její změny k určitému datu, nebo došlo-li k její výpovědi, jsou účastníci kolektivní smlouvy povinni nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní kolektivní smlouvy, popřípadě před datem, ke kterému si účastníci dohodli možnost její změny, zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy. Smluvní strany mohou v kolektivní smlouvě dohodnout možnost změny kolektivní smlouvy a její rozsah; při této změně se postupuje jako při uzavírání kolektivní smlouvy.

     Ustanovení NOZ o sjednávání smluv, která budou v rozporu s tímto zvláštním postupem, se nepoužijí. Podle mého názoru však nelze obecně vyloučit všechna ustanovení o sjednávání smluv, i když i tyto názory se objevují, a to proto, že jsou zákoníkem práce vyloučena pouze některá z nich, a nikoliv celá část sjednávání smluv. Použití jednotlivých ustanovení NOZ o sjednávání smluv však musí být vždy posuzováno s ohledem na účel a smysl kolektivní smlouvy, a to také ve vazbě na úpravu § 8 zákona o kolektivním vyjednávání. To by však vyžadovalo více prostoru než tato obecná informace o novele ZP v návaznosti na NOZ.

     Kolektivní smlouvu není možné nahrazovat jinou smlouvou, tzn. jinak typově označenou, upravenou či sjednanou. Ustanovení NOZ o zvláště neupravené smlouvě (§ 1746 odst. 2 NOZ) použít také nelze. Kolektivní smlouva je zvláštním typem smlouvy, který je upraven v § 22 až § 29 ZP, od 1. 1. 2014 s novelizovanými úpravami, a § 8 zákona č. 2/1991 Sb. Pouze pro případ, že nejsou upravena zvláštní pravidla, použije se úprava v NOZ. Není možné se domáhat relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy postupem podle § 589 NOZ, který je jinak využitelný pro případ, že právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Odchylky se také týkají možnosti odstoupení, protože podle § 28 odst. 3 ZP není možné kolektivní smlouvu zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran. Pokud si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy sjednají, nepřihlíží se k tomu. Ujednání o odstoupení bude proto považováno za zdánlivé a nebude mít žádné právní důsledky.

     Úprava obsažená od 1. 1. 2014 v novelizovaném § 28 ZP se týká až těch kolektivních smluv, které budou uzavřeny nejdříve v den nabytí účinnosti novely zákoníku práce, tedy nejdříve dne 1. 1. 2014. Na kolektivní smlouvy, které budou uzavřeny do 31. 12. 2013, se toto ustanovení v novelizované podobě nevztahuje a bude se vycházet z úpravy § 28 ZP platného v době jejího sjednání.

ODSTOUPENÍ OD PRACOVNÍ SMLOUVY

     Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, který v ní byl sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce. Ve sjednaný den nástupu do práce pracovní poměr vznikne, i když zaměstnanec do práce nenastoupí. V pracovní smlouvě lze dohodnout odstoupení od ní, musí být sjednány i důvody tohoto odstoupení. Jestliže nebude odstoupení od pracovní smlouvy dohodnuto, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit pouze na základě novelizovaného § 34 odst. 3 zákoníku práce. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Tímto jednáním zaměstnavatele se pracovní smlouva od počátku ruší (§ 2004 odst. 1 NOZ). Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Jakmile zaměstnanec nastoupí do práce a začne práci konat, nelze od pracovní smlouvy odstoupit ani v případě zákonného odstoupení (§ 34 odst. 3 ZP) ani pro případ, že by tak bylo sjednáno. Sjednat odstoupení od pracovní smlouvy nelze ani poté, co zaměstnanec na základě pracovní smlouvy do práce nastoupil. Podle § 2001 NOZ lze od jakékoliv smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. § 34 odst. 3 ZP je tak zákonem stanovenou možností zaměstnavatele od pracovní smlouvy za splnění zákonem předvídaných podmínek odstoupit.

     Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje písemná forma. Není-li

Nahrávám...
Nahrávám...