dnes je 18.4.2024

Input:

Ochrana majetkových práv zaměstnavatele

4.4.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2022.07.03
Ochrana majetkových práv zaměstnavatele

Mgr. Tomáš Liškutín

Závislá práce zaměstnanců musí být vykonávána za mzdu nebo plat, případně za odměnu vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a proto zaměstnavatelé mají logický zájem na tom, aby za mzdu nebo plat byla ze strany zaměstnanců řádně vykonána práce a pracovní vybavení zakoupené na náklady zaměstnavatele bylo využíváno k plnění pracovních úkolů, nikoliv soukromých záležitostí zaměstnanců.

Součástí odpovědnosti zaměstnavatele a především členů jeho statutárního orgánu je navíc předcházení nežádoucím jevům, mezi které patří např. vznik újmy (pojem újma zahrnuje materiální i nemateriální škodu) nebo páchání trestné činnosti. Ochrana těchto majetkových zájmů zaměstnavatele přirozeně může vyžadovat potřebu kontroly zaměstnanců.

Na druhou stranu zaměstnanci očekávají, že i při výkonu práce na pracovišti u zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě bude respektováno jejich právo na ochranu soukromí. Podle stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů č. 2/2009 platí, že v rámci svých pracovních aktivit má většina lidí příležitost navazovat a rozvíjet osobní vztahy s vnějším okolím, a proto právo na respektování soukromého života zahrnuje i právo na respektování soukromí v zaměstnání.

PŘEDPOKLADY OCHRANY MAJETKOVÝCH ZÁJMŮ ZAMĚSTNAVATELE

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. b) ZP). Mezi tyto povinnosti patří také povinnost využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (§ 301 písm. b) a d) ZP).

Zaměstnanci navíc nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení a zaměstnavatel je oprávněn dodržování tohoto zákazu přiměřeným způsobem kontrolovat (podle § 316 odst. 1 ZP).

Na druhé straně zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že zaměstnance podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo listovních zásilek adresovaných zaměstnanci (§ 316 odst. 2 ZP).

Při hodnocení, zda zaměstnavatel kontrolu provádí přiměřeným způsobem, se přihlíží zejména k tomu, zda šlo o kontrolu průběžnou či následnou, k její délce, rozsahu, k tomu, zda vůbec a do jaké míry omezovala zaměstnance v jeho činnosti, zda vůbec a do jaké míry zasahovala do práva na soukromí zaměstnance (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. srpna 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011).

Zaměstnavatel se navíc jako právnická nebo podnikající fyzická osoba může dopustit přestupku tím, že naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele (§ 24a odst. 1 písm. a) ZIP). Za tento přestupek může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč (§ 24a odst. 2 písm. a) ZIP).

Kontrola zaměstnanců za účelem ochrany majetkových zájmů zaměstnavatele tudíž musí být přiměřená, což znamená, že případný zásah do soukromí zaměstnanců a rozsah kontroly musí být pouze v rozsahu nezbytně nutném pro řádné provedení kontroly.

PREVENCE ÚTOKŮ NA MAJETEK ZAMĚSTNAVATELE

Jelikož povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnavatel může rozvést v pracovní řádu, který je zvláštním druhem vnitřního předpisu zaměstnavatele (§ 306 ZP), zaměstnavatelé by měli v příslušné části pracovního řádu upřesnit, jaké mají požadavky v souvislosti s plněním pracovních povinností zaměstnanců, za které dostávají mzdu nebo plat, a rovněž stanovit buď absolutní zákaz využívání pracovních prostředků pro soukromé účely, nebo přesně vymezit rozsah (např. po dobu přestávky na jídlo a oddech) a způsob jejich přípustného využití pro soukromé účely (např. pouze prohlížení webových stránek, a nikoliv stahování, instalování a užívání softwarových aplikací). Dále by zaměstnavatelé měli v pracovním řádu doplnit i informaci o podmínkách provádění kontroly plnění těchto povinností ze strany zaměstnavatele.

ŘEŠENÍ ÚTOKŮ NA MAJETKOVÉ ZÁJMY ZAMĚSTNAVATELE

Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích dlouhodobě zastává právní názor, že přímý nebo nepřímý útok na majetek zaměstnavatele představuje tak významnou okolnost, že zpravidla sama o sobě postačuje pro závěr o porušení pracovních povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem a v takovém případě je zaměstnavatel oprávněn rozvázat pracovní poměr daného zaměstnance okamžitým zrušením pracovního poměru.

V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1229/2014, byla řešena otázka intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance, jenž zakázku, kterou si zákazník u jeho

Nahrávám...
Nahrávám...