8.3 Okruh osob, kterým jsou poskytovány cestovní náhrady
Ing. Karel Janoušek
§ 151 ZP uvádí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, náhrady výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek uvedených v ustanoveních § 151 až 190 ZP. Přitom podle § 152 až 189 se poskytují náhrady cestovních výdajů a podle § 190 náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce.
Zaměstnanec vykonává vždy závislou práci podle zákoníku práce a závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu (není-li upravena zvláštními právními předpisy). Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Nahoru Zaměstnanec v pracovním poměru
Zaměstnancem v pracovním poměru (viz část druhá zákoníku práce), tj. pracovním poměru ve smyslu ustanovení § 33 a dalších zákoníku práce, ať je zaměstnavatelem příspěvková organizace, nezisková organizace, podnikatelský subjekt (právnická osoba či fyzická osoba – podnikatel), územně samosprávný celek anebo Česká republika zastoupená organizační složkou státu, je osoba, které pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy, volby anebo jmenování, jako je tomu např. u vedoucích příspěvkových organizací.
Nahoru Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Za zaměstnance se považují také osoby, se kterými byla sjednána dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) anebo dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP). Tyto dohody je nutno sjednat písemně.
V obou těchto případech však lze cestovní náhrady poskytnout pouze v případě, že poskytování cestovních náhrad (příp. některých druhů těchto náhrad) bylo sjednáno (§ 155 ZP) a bylo sjednáno i místo pravidelného pracoviště. Jen v případě, že sjednaný pracovní úkol má být podle dohody o provedení práce proveden mimo obec bydliště, nemusí být pravidelné pracoviště sjednáno.
Osoby jiné – považované za zaměstnance
Z hlediska ZDP se za zaměstnance považují také jiné osoby než osoby, s nimiž zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr podle ZP, a lze jim poskytnout cestovní náhrady jako každému jinému zaměstnanci.
Nahoru Společník společnosti s ručením omezeným
Podle ustanovení§ 6 odst. 1 písm. b) a odst. 2 ZDP je za příjem ze závislé činnosti považován také příjem za práci společníka společnosti s ručením omezeným . Provádí-li tedy společník činnost pro společnost, jíž je společníkem, a není-li tato činnost prováděna na základě jeho živnostenského listu či jiného povolení, tzn. není-li společnosti fakturována či jinak vyúčtovávána, je tento společník považován za zaměstnance společnosti a společnost mu tedy z hlediska ZDP může poskytovat cestovní náhrady jako každému jinému svému zaměstnanci.
Je vhodné, aby společník měl za činnost pro společnost alespoň nějaký zdanitelný příjem (např. ve výši minimální mzdy), neboť pokud žádný zdaňovaný příjem za činnost pro společnost nemá, dá se usuzovat, že se podílí pouze na zisku společnosti. Důkazní povinnost k prokázání konkrétní činnosti, která by mohla být posouzena jako činnost, z níž jsou příjmy zdaňovány podle§ 6 odst. 1 ZDP, je podle § 92 odst. 3 DŘ na daňovém subjektu, tj. v tomto případě na společnosti s r. o.
Nahoru Jednatel společnosti s ručením omezeným
Také odměny jednatelů jsou podle§ 6 odst. 1 písm. c) ZDP považovány za příjmy ze závislé činnosti. Proto jsou i jednatelé podle § 6 odst. 2 ZDP z daňového hlediska v postavení zaměstnanců a cestovní náhrady se jim tak z hlediska ZDP poskytují v rozsahu poskytovaném zaměstnancům.
Nahoru Člen orgánu právnické osoby
Členi statutárních a jiných orgánů právnických osob bývají jak zaměstnanci příslušné právnické osoby, tak i osoby,…
