dnes je 28.3.2024

Input:

Poživatelé důchodů

3.11.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

13.4.3 Poživatelé důchodů

Ing. Růžena Klímová

Zaměstnavatel může s každým poživatelem starobního důchodu uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, aniž by důchodce ztratil nárok na výplatu důchodu. To však neplatí pro poživatele předčasného starobního důchodu, který ještě nedosáhl věku pro nárok na řádný starobní důchod a pracuje v zaměstnání, které založí účast na nemocenském pojištění.

Pro důchodce, který je činný v pracovněprávním vztahu, platí v plném rozsahu ustanovení zákoníku práce.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat v případě zaměstnávání důchodců při převedení na jinou práci (viz § 41 ZP), protože je u nich větší pravděpodobnost ztráty zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Tuto skutečnost je však nutno zjišťovat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Jubilejní odměna

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo kterému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, může zaměstnavatel poskytnout jubilejní odměnu [viz § 224 odst. 2 písm. a) ZP]. Tato možnost se tedy týká starobních důchodců v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod, a nikoli až tehdy, kdy jim byl důchod skutečně přiznán, na rozdíl od důchodců invalidních, kterým je možno přiznat tuto jubilejní odměnu až v době přiznání důchodu.

Výpověď

V praxi často dochází k omylu v tom smyslu, že vznik nároku na důchod je důvodem k výpovědi. Je nutno zdůraznit, že tomu tak není a záleží jen na důchodci, zda bude pokračovat ve výkonu práce nebo nikoli. Výpověď mu zaměstnavatel může dát stejně jako ostatním zaměstnancům jen z důvodů vymezených v § 52 ZP, nebo může okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 ZP.

Mzdové podmínky

K 1. 1. 2017 došlo ke sjednocení sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, jedná-li se o poživatele invalidního důchodu. Zaměstnavatel je tudíž povinen poskytovat mzdu alespoň ve výši nejnižších úrovní zaručené mzdy (viz 5.1.4).

Zaměstnanost

Protože poživatelé invalidního důchodu se považují za osoby se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 ZZ), náleží jim zvýšená ochrana na trhu práce. Platí pro ně proto příslušná ustanovení jak zákoníku práce, tak zákona o zaměstnanosti týkající se osob se zdravotním postižením (viz 3.2). Pokud jde o starobní důchodce, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti [viz § 39 odst. 1 písm. c) ZZ], ani na podporu při rekvalifikaci (§ 40 odst. 1 ZZ) a překrývá-li se doba pobírání podpory v nezaměstnanosti s dobou pobírání důchodu, jsou povinni podporu vrátit [viz § 56 odst. 2 písm. b) ZZ].

Starobní důchodci mohou být též osobami se zdravotním postižením, které naplňují 4% podíl osob se zdravotním postižením, pokud u zaměstnavatele pracují v rámci pracovního poměru a doložili, že jsou osobami

  1. invalidními ve třetím stupni, nebo
  2. invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
  3. zdravotně znevýhodněnými.


DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Příjmy důchodců

Jsou-li poživatelé důchodů zaměstnaní, mají příjmy ze závislé činnosti, které podléhají dani z příjmů. Zaměstnavatel jako plátce daně postupuje při zdanění jejich příjmů ze závislé činnosti standardním způsobem jako u ostatních poplatníků.

Jedná-li se o příjem z dohody o provedení práce bez učiněného Prohlášení poplatníka a odměna v kalendářním měsíci nepřekročí 10 000 Kč, uplatní se srážková daň.

Pokud poplatník neučinil Prohlášení poplatníka a zdanitelný příjem nepřekročil v kalendářním měsíci výši rozhodnou pro vznik účasti na nemocenském pojištění – tedy částku 3 500 Kč, uplatňuje se u ostatních příjmů z § 6 ZDP  srážková daň. Tento způsob zdanění se dotýká příjmů plynoucích z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti či se jedná o odměny jednatele, člena družstva, odměny přísedícímu u soudu nebo svědečné u policie atd.

Srážková daň se také uplatňuje u odměny daňového nerezidenta, který je členem orgánu právnické osoby nebo orgánem právnické osoby, a to bez ohledu na její výši.

Základní sleva na dani

Starobní důchodce může uplatnit základní slevu na dani ve výši 2 320 Kč za kalendářní měsíc, pokud učiní Prohlášení poplatníka.

Sleva na invaliditu

Základní sleva na invaliditu ve výši 210 Kč měsíčně, ročně ve výši 2 520 Kč, náleží poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně invalidity. Rozšířená sleva na invaliditu ve výši 420 Kč měsíčně, ročně ve výši 5 040 Kč, náleží poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Od roku 2018 se prokazuje nárok na slevu na invaliditu rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého či třetího stupně invalidity. Pokud však poplatník bude u téhož plátce pokračovat v zaměstnání i v dalším zdaňovacím období, je povinen nejpozději do 15. 2. tohoto zdaňovacího období předložit potvrzení plátce důchodu.

Osvobození důchodu

Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je pravidelně poskytovaný důchod do výše 36násobku minimální mzdy ročně od daňové povinnosti osvobozený. Za rok 2020 činil tento limit 525 600 Kč ročně, od roku 2021 ročně 547 200 Kč. Pokud bude pravidelně poskytovaný důchod do limitu 547 200 + 6 000 = 553 200 Kč, důchodce daňové přiznání podávat nebude, protože k částce do 6 000 Kč se nepřihlíží. Bude-li důchod vyšší, pak částka přesahující zákonný limit (547 200 Kč) je zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP a poživatel důchodu je povinen podat daňové přiznání. Současně má právo uplatnit základní slevu 27 840 Kč. Za pravidelně poskytovaný důchod se považuje i pravidelně přijímaný důchod (penze) z ciziny, jedná-li se o daňového rezidenta ČR.

Zdanění důchodů u pracujících důchodců

V případě, že byl důchodce zaměstnán nebo měl jiný příjem ze závislé činnosti, případně podnikal, byl povinen po ukončení zdaňovacího období (naposledy za rok 2015) podat daňové přiznání a zdanit veškerý pravidelně vyplacený důchod, pokud zdanitelný příjem dle § 6 (závislá činnost) s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní a daňový základ pro účely podnikání (§ 7 ZDP) a daňový základ z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) překročil za rok částku 840 000 Kč, a to v souladu s § 4 odst. 3 ZDP. Nálezem Ústavního soudu (zveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 271/2016 Sb.) došlo ke zrušení odst. 3 § 4 ZDP a již za rok 2016 se k příjmu pracujícího důchodce nepřihlíželo.


ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Poživatel důchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné i stát. Je tedy povinen platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnán a zaměstnání zakládá účast na zdravotním pojištění (nebo je z pohledu zdravotního pojištění považován za OSVČ). Pro poživatele důchodů neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, a proto zaměstnavatel odvádí pojistné jen z dosaženého příjmu. Vyměřovacím základem je úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, nejedná-li se o výjimky, z nichž se pojistné na zdravotní pojištění neplatí (například odstupné, odchodné, náhrada za ztrátu na výdělku atd.).

Odpočet

Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, lze u něho uplatnit tzv. odpočet. U takového zaměstnance je podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Od 1. 1. 2021 se částka zvyšuje na 13 088 Kč.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu. Pracuje u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. V kalendářním měsíci zaměstnanec dosáhl zdanitelného příjmu 15 400 Kč. Není podstatné, jednalo-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Zdravotní pojištění bude odvedeno ve výši (15 400 – 13 088) x 13,5 % =312,12, zaokr. 313 Kč, z toho zaměstnanec uhradí 1/3, zaměstnavatel 2/3. 313 : 3 = 104,33 Kč, zaměstnavatel zpravidla zaokrouhlí pojistné směrem nahoru, tedy na 105 Kč, a srazí zaměstnanci z hrubé mzdy. Sám zaplatí pojistné ve výši 313 – 105 = 208 Kč.

Přepočtený počet zaměstnanců

Praktický postup při uplatnění odpočtu vychází z předpokladu, že je nutno stanovit průměrný přepočtený počet zaměstnanců vždy výhradně k příslušnému kalendářnímu měsíci.

V zákoně o zaměstnanosti je řešeno použití a výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, pro účely poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje na základě žádosti zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se zdravotním postižením a podmínky poskytnutí předmětného příspěvku vycházejí z § 11 až 14 vyhlášky č. 518/2004 Sb.  Pro účely zdravotního pojištění je nutno aplikovat výpočet měsíčně. Bez použití měsíčního výpočtu lze odpočet použít u zaměstnavatele, který je aktuálně příjemcem příspěvku od úřadu práce a na žádost zdravotní pojišťovny doloží potvrzení o pobírání příspěvku.

U zaměstnavatele, který není v příslušném měsíci příjemcem příspěvku, musí být použit výpočet přepočteného průměrného počtu zaměstnanců. Při výpočtu se pracuje vždy s celkovým počtem zaměstnanců u příslušného zaměstnavatele, a nikoli jen se zaměstnanci registrovanými u příslušné zdravotní pojišťovny.

Poměr zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za určitý měsíc v procentech:

Poměr = (B + C) × 100 / (A + B + C),

kde

= a / x = přepočtený počet zaměstnanců bez zdravotního postižení,

= 3 b / x = přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznáni invalidními ve III. stupni invalidity (každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, tj. invalidní zaměstnanec ve III. stupni invalidity, se dle § 67 ZZ a § 12 vyhlášky č. 518/2004 Sb. započítává 3×),

= c / x = přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznáni invalidními v I. a II. stupni invalidity, a zaměstnanců, kteří byli rozhodnutím úřadu práce uznáni zdravotně znevýhodněnými,

a, b, c = počet skutečně odpracovaných hodin všech pracovníků patřících do příslušné skupiny, zvýšený o neodpracované hodiny

  • v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou

Nahrávám...
Nahrávám...