8.6 Průběh pracovní cesty
Ing. Karel Janoušek
Na pracovní cestu může zaměstnance vyslat v zásadě pouze jeho
zaměstnavatel, a to po dohodě s ním (§ 42
odst. 1 ZP). Takovýto souhlas může (ale nemusí) být uveden v
pracovní smlouvě. Souhlas zaměstnance nemusí být ani písemný. Má se dokonce za
to, že pokud zaměstnanec na pracovní cestu nastoupil, souhlasil s vysláním na
tuto cestu.
Nahoru Stanovení podmínek před pracovní cestou
Před vysláním zaměstnance na příslušnou cestu zaměstnavatel (nikoliv zaměstnanec) určuje podmínky jejího konání. Musí tak učinit i
před cestami, které sice pracovními cestami podle § 42 ZP nejsou, ale pro účely cestovních
náhrad se podle § 165 odst. 2 ZP za
takovéto cesty považují. Jde o cesty k výkonu práce mimo místo pravidelného
pracoviště a o mimořádné cesty v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v
místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště (dále jen pracovní cesta).
Podle § 153 ZP musí zaměstnavatel předem písemně určit zejména:
-
dobu a místo nástupu a ukončení cesty,
-
místo plnění pracovních úkolů,
-
způsob dopravy,
-
způsob ubytování,
-
příp. může určit další podmínky.
Nahoru Forma stanovení podmínek
Při stanovení podmínek konání cesty je zaměstnavatel povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Obecné, pro všechny
zaměstnance platné podmínky přitom mohou být uvedeny např. ve vnitřním předpisu
zaměstnavatele (směrnice, příkaz ředitele), specifické podmínky mohou být
uvedeny na tiskopisu cestovního příkazu anebo v jiném dokumentu (zápis z
porady, příkaz k jízdě služebním vozidlem apod.), kterým je zaměstnanci
pracovní cesta nařízena. Používání jak uvedených, tak i jiných tiskopisů týkajících se pracovních cest není nařízeno žádným
obecně platným předpisem a nemusí být používány. Je pouze na zaměstnavateli,
jakou vhodnou formu stanovení podmínek pro konání pracovní cesty a pro její
vyúčtování sám zvolí. V řadě případů bude stačit např. vhodně upravená evidence
docházky, při používání služebních vozidel vhodná kniha jízd či jiný (řádně
vedený) záznam o provozu vozidla apod.
Jsou-li, vzhledem k okolnostem, práva zaměstnance na cestovní náhrady
a jejich výši nezpochybnitelná, nemusí zaměstnavatel před pracovní
cestou podmínky určit písemně. Pokud však přesto zaměstnanec na jejich
písemném stanovení trvá, musí zaměstnavatel podmínky písemně stanovit, a to
nejpozději před nástupem zaměstnance na tuto cestu. Nejlepší formou…