11.3.6.3 Výdělek dosahovaný po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání
JUDr. Pavla Hloušková
Skutečně dosažený výdělek
Výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, který je rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, je skutečně dosahovaný výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání v daném kalendářním měsíci. Ve většině případů to tedy bude výdělek dosažený za celý kalendářní měsíc. V některých případech se však může jednat o výdělek nižší nebo i vyšší.
Nižší výdělek
O nižší výdělek půjde tehdy, dosahuje-li jej zaměstnanec zvýšeným pracovním úsilím. Zda a v jakém rozsahu dosahuje zaměstnanec výdělek nebo jeho část zvýšeným pracovním úsilím, je však v případě sporu věcí znaleckého posouzení. Do výdělku po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání nelze také započítávat příjem nabytý prací vykonávanou nad rámec pracovní doby v hlavním pracovním poměru. Půjde zejména o odměnu dosahovanou podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, ale také o výdělek dosahovaný za práci přesčas, jestliže práci přesčas nekonal zaměstnanec i před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a výdělek dosahovaný za tuto práci mu nebyl zohledněn v průměrném výdělku před vznikem škody, do kterého se mu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti doplácí. Podle soudní judikatury v případě, že zaměstnanec pracoval po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání více než před tímto úrazem nebo nemocí z povolání a vynakládal tak více námahy a úsilí, nelze tento příjem z další pracovní činnosti započítávat k jeho tíži, a tudíž ve prospěch zaměstnavatele odpovědného za škodu.
Vyšší výdělek
Zohledňování vyššího výdělku bude přicházet nejčastěji v úvahu v případě, odmítne-li zaměstnanec bez vážného důvodu zaměstnání, které mu zaměstnavatel zajistil a ve kterém mohl dosahovat určitou výši výdělku, anebo si určitou část výdělku bez vážných důvodů opomenul vydělat. Proto bude možno brát za dosahovaný výdělek ten výdělek, kterého mohl zaměstnanec skutečně dosáhnout. Je však třeba velmi pečlivě zkoumat vztah mezi výší výdělku a vážností důvodů, pro které zaměstnanec odmítl nastoupit práci, jež mu byla zajištěna, nebo pro které si určitou část výdělku opomenul vydělat. Vážnost důvodů závisí na řadě okolností spočívajících např. ve zdravotním stavu zaměstnance, jeho rodinných poměrech, možnosti docházky či dojíždění do zaměstnání, opodstatněnosti skončení pracovního poměru a v neposlední řadě i možnostmi různých absencí, tedy vůlí býti zaměstnán, či spíše pracovat. Navazujíce na vážné důvody je proto i problematické definovat opomenutelný výdělek, kterým může být např. výdělek, jehož mohl zaměstnanec dosahovat za práci, která mu byla zajištěna, a on dosahuje v jiném zaměstnání výdělek nižší, nebo může jít o výdělek, kterého dosahuje zaměstnanec za práci na kratší pracovní úvazek, ačkoli důvody pro kratší pracovní úvazek nespočívají ve zdravotním stavu způsobeném následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Opomenutelným výdělkem však může být i mzda ve výši minimální mzdy nebo výdělek dosahovaný v předchozím zaměstnání, pokud zaměstnanec nepracuje vůbec. Všechny výše uvedené možnosti musí zaměstnavatel zvažovat právě v závislosti na možných vážných důvodech u jednotlivého zaměstnance.
Výpočet náhrady
Vzhledem k tomu, že se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku vychází v zásadě z výdělku skutečně dosahovaného zaměstnancem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, je nutné za tento výdělek považovat i odměny za plnění pracovních úkolů, které jsou zaměstnanci sice…
