dnes je 4.12.2024

Input:

§ 75 ZP Dohoda o provedení práce

10.10.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2.3.75
§ 75 ZP Dohoda o provedení práce

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 2 – definice závislé práce

    • § 3 – nezbytnost výkonu závislé práce v základních pracovněprávních vztazích

    • § 76 – dohoda o pracovní činnosti

    • § 77 – společné ustanovení k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr

    • § 138 – odměna z dohody

    • § 155 – cestovní náhrady a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

    • § 313 – potvrzení o zaměstnání

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 34 – zákaz závislé práce ve vazbě na věk nezletilého a ukončení jeho povinné školní docházky

    • § 1998 – výpověď jako jeden ze způsobů zániku závazků

    • § 2001 a násl. – odstoupení od smlouvy

    • § 2401 – odkaz na úpravu pracovněprávních vztahů v jiném zákoně (ZP)

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 25 odst. 3 – právní úprava tzv. nekolidujícího zaměstnání

    • § 136 – povinnost zaměstnavatele mít na svých pracovištích kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu k fyzickým osobám (zaměstnancům), kteří na daném pracovišti vykonávají práci

    • § 147ba – oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči místně příslušné OSSZ

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 12 a 25 – přestupky mj. na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů

Pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce je vedle pracovního poměru a pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti jedním ze základních pracovněprávních vztahů, ve kterých se realizuje výkon závislé práce. Dohoda o provedení práce se od dohody o pracovní činnosti liší především v maximálním rozsahu práce, kterou je na jejím základě možné konat.

Rozsah práce

Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být podle § 75 ZP větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec může samozřejmě uzavřít dohodu o provedení práce souběžně či jindy během kalendářního roku s jiným zaměstnavatelem, přičemž ve vztahu ke každé takové dohodě (zaměstnavateli) se maximální rozsah práce posuzuje zvlášť.

Důležité je, že 300 hodinami v kalendářním roce je omezen toliko faktický výkon práce. Doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP (např. doba překážek v práci na straně zaměstnance nebo doba čerpání dovolené) se totiž do uvedeného rozsahu práce nezapočítávají (viz příklad dále).

Protože maximální rozsah práce u dohody o provedení práce je poměřován vždy s kalendářním rokem, není vyloučeno, že v době jejího trvání odpracuje zaměstnanec více než 300 hodin (viz níže Příklady a Upozornění na nejčastější chyby).

AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů se svého času zabývala otázkou, jak pravidlo o maximálním možném rozsahu práce konané na základě dohody o provedení práce nahlížet v případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (ze zaměstnavatele A na zaměstnavatele B). Dle názoru AKV je nutné při řešení uvedené situace vycházet z toho, jestli v okamžiku přechodu práv a povinností trval nebo netrval pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce k zaměstnavateli A. Pokud by k přechodu práv a povinností došlo až po skončení takového pracovněprávního vztahu, není možné hodiny odpracované zaměstnancem na základě dohod o provedení práce sčítat, protože jde o pracovněprávní vztahy ke dvěma různým zaměstnavatelům. Kdyby ale přechod práv a povinností nastal ještě v době trvání této dohody, je třeba nahlížet na tento případ jako na více dohod o provedení práce ke stejnému zaměstnavateli (zaměstnavateli B) a tím pádem i sečíst hodiny odpracované zaměstnancem pro účely maximálního rozsahu za kalendářní rok. Nehraje přitom roli to, že některé z těchto hodin odpracoval zaměstnanec fakticky pro zaměstnavatele A.

Obsahové náležitosti

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Musí z ní být tedy patrné, jaké práce má zaměstnanec konat (bližší označení sjednaných prací je pak předmětem informační povinnosti zaměstnavatele dle § 77a ZP) a doba trvání dohody o provedení práce. Tou nutno rozumět jak dobu určitou, tak dobu neurčitou, i když se dohoda o provedení práce uzavírá zpravidla s časovým omezením.

Logicky bývá v dohodě o provedení práce sjednávána ještě odměna dle § 138 ZP, předpokládaný rozsah této práce (lze ho vymezit též jako maximální limit připuštěný zákonem – viz výše), případně místo výkonu práce a způsoby zrušení dohody.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Od 1. ledna 2012 byl navýšen maximální rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce, a to ze 150 hodin na 300 hodin v kalendářním roce. S rozšířením rozsahu práce v rámci dohody o provedení práce souvisely ale též změny v oblasti pojistných systémů. Také zaměstnanci činní na základě této dohody mohou být za určitých podmínek účastni nemocenského a rovněž tak zdravotního a důchodového pojištění. V důsledku novely zákona o nemocenském pojištění ke stejnému datu platí dle jeho ustanovení § 7a ZNP, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP (výkon zaměstnání v České republice, případně ve výjimečných případech v cizině) a byl jim v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (i pokud tohoto příjmu dosáhli na základě více dohod o provedení práce k jednomu a témuž zaměstnavateli).

Od 1. 1. 2015

Novelou zákona o inspekci práce došlo od 1. 1. 2015 k zavedení specifické skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokuta až do výše 2 000 000 Kč hrozí nově zaměstnavateli v případě, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený maximální rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (do 31. 12. 2014 nemohl být za uvedené porušení zaměstnavatel postižen).

Současně byla na stejnou výši zpřísněna pokuta za porušení povinností týkajících se vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných

Nahrávám...
Nahrávám...