§ 105 ZP Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

2.5.105

§ 105 ZP Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 41 odst. 1 písm. a) – převedení zaměstnance na jinou práci

    • § 52 písm. d) – výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance

    • § 106 odst. 4 písm. h) – povinnost zaměstnance k oznámení pracovního úrazu

    • § 108 odst. 6 písm. b) – povinnost zaměstnavatele zpřístupnit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) mj. doklady o evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání

    • § 269 a násl. – odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

    • § 322 odst. 1 písm. d) – kontrola nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů prováděná odborovou organizací

    • § 347 odst. 1 – ohrožení nemocí z povolání

    • § 365 – pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání z povolání

    • § 391 a násl. – odpovědnost za újmu způsobenou úrazem v jiných než pracovněprávních vztazích (např. ve vztahu žák a škola nebo obec a zastupitel)

• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

• § 61 a násl. – posuzování a uznávání nemocí z povolání a povolení k jejich uznávání

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 4 odst. 4 – informační systém o pracovních úrazech

  • § 5 odst. 1 písm. d) – kontrola příčin a okolností pracovních úrazů

inspektoráty práce, případně účast na šetření v místě úrazového děje

• § 7 odst. 1 písm. e) – právo inspektora nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje

• § 17 a § 30 – přestupky na úseku bezpečnosti práce

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

  • § 92h – přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

• Nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech

• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

 NahoruEvidence, ohlášení a záznam o úrazu

Na základě zmocnění obsaženého v § 105 odst. 7 ZP další podrobnosti ohledně povinností zaměstnavatele ve vztahu k pracovním úrazům stanoví prováděcí nařízení vlády. Tím je s účinností od 1. 1. 2026 nařízení vlády č. 322/2025 Sb.

Dělení pracovních úrazů

Pracovní úrazy jsou členěny do 4 kategorií. Od zařazení pracovního úrazu do příslušné kategorie se odvíjí míra povinností zaměstnavatele s tím spojených. Prováděcí nařízení vlády rozeznává tyto kategorie pracovních úrazů:

1. smrtelný pracovní úraz, kterým se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku ode dne, kdy k pracovnímu úrazu došlo, zemřel,
2. závažný pracovní úraz, kterým se rozumí úraz, u kterého trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, nebo životu nebezpečný nebo hromadný pracovní úraz podle jiného právního předpisu upravujícího bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem,
3. pracovní úraz, u kterého došlo ke zranění zaměstnance s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, přičemž se nejedná o úraz závažný nebo smrtelný, a
4. pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Jde-li o pracovní úraz pod bodem 4, nemá zaměstnavatel povinnost zasílat příslušným orgánům záznam o pracovním úrazu (viz dále).

Kniha úrazů

Knihu úrazů (tj. evidenci o všech úrazech) vede zaměstnavatel v listinné nebo elektronické podobě. Její součástí musejí být údaje uvedené v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 322/2025 Sb. (vedle identifikace poškozeného zaměstnance samozřejmě též popis úrazu a úrazového děje, jeho příčina, označení toho, jaká část těla zaměstnance byla zraněna, pokud je tato informace zaměstnavateli známa, apod.). Pokud o to zaměstnanec požádá, vydá mu zaměstnavatel potvrzenou kopii nebo výpis údajů o jeho úrazu z knihy úrazů. V případě smrtelného úrazu zaměstnavatel vydá tyto písemnosti na jejich žádost rodinným příslušníkům zaměstnance.

Ohlášení pracovního úrazu a záznam o něm

Prováděcí nařízení vlády obsahuje výčet orgánů a institucí, kterým je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat jim o něm záznam. K ohlášení pracovního úrazu musí zaměstnavatel přistoupit bez zbytečného odkladu, a adresuje ho:

• místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (OIP), případně místně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (to v případě, že činnost zaměstnavatele, jeho pracoviště nebo technické zařízení podléhají vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy podle jiného právního předpisu),

• odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP, pokud u zaměstnavatele působí,

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo (to ale jen v případě, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, nebo jde o smrtelný pracovní úraz), a

• zdravotní pojišťovně, u níž byl zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pojištěn.

Obsahové náležitosti ohlášení pracovního úrazu stanoví příloha č. 2 prováděcího nařízení vlády. Patří mezi ně např. charakteristika pracoviště nebo jiného místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, vymezení činnosti, při které se tak stalo, a rovněž základní údaje o pracovním úrazu a úrazovém ději.

Co se týče zaslání záznamu o pracovním úrazu, platí výše uvedený výčet orgánů a institucí s tím rozdílem, že:

• tento záznam musí zaměstnavatel zaslat pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn (Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna), a

• zástupcům odborové organizace, resp. zástupci pro oblast BOZP se poskytuje toliko kopie tohoto záznamu a zajišťuje se jejich podpis na něm; stejnou povinnost má…