Změny v pracovním právu 2026

1.1

Změny v pracovním právu 2026

JUDr. Petr Bukovjan

Jaké změny pro tento kalendářní rok přinesl nebo ještě přinese (nejen) legislativní proces v oblasti pracovního práva, uvádíme v následujícím přehledu.

 NahoruOdměňování v roce 2026

Připomeneme již dříve publikované změny a vedle toho uvedeme ještě další novinky, které se týkají poskytování odměny za práci zaměstnancům v pracovním poměru v roce 2026.

Minimální mzda

Výše měsíční minimální mzdy a z ní odvozené hodinové minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin vyplývá přímo ze zákona, konkrétně z § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZP"). Konkrétní částky vyhlašuje pak pro příslušný kalendářní rok svým sdělením Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Pro rok 2026 jde o sdělení č. 356/2025 Sb.

Protože údaj o výši hodinové minimální mzdy platí pro stanovenu týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin, pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby (typicky při dvousměnném, vícesměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu ve smyslu § 79 odst. 2 ZP) je třeba hodinové částky úměrně zvýšit.

Minimální mzda za měsíc...22 400 Kč

Minimální mzda za hodinu...134,40 Kč

Přepočet minimální mzdy za hodinu podle délky stanovené týdenní pracovní doby:

Nejnižší úrovně zaručeného platu

Obecně platí, že minimální mzda je nejnižší přípustnou výší odměny za závislou práci. To ale neplatí pro zaměstnance veřejných služeb a správy, kteří jsou odměňováni platem. Ti jsou totiž chráněni ještě prostřednictvím institutu nejnižších úrovní zaručeného platu dle § 112 ZP. Výčet zaměstnavatelů, kteří za práci poskytují svým zaměstnancům plat a kteří musejí při odměňování pamatovat na nejnižší úrovně zaručeného platu, je obsažen v § 109 odst. 3 ZP. Patří mezi ně např. stát, územní samosprávné celky (typicky obce nebo kraje) či příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů.

Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu se stanoví ve 4 úrovních, a to v určitém násobku minimální mzdy. Rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací obsahuje § 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a činí tak dle zařazení zaměstnance do platové třídy.

Stejně jako minimální mzdu též nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlašuje pro další kalendářní rok MPSV svým sdělením. Pro rok 2026 je to opět sdělení č. 356/2025 Sb. Konkrétní měsíční a hodinové částky nejnižších úrovní zaručeného platu uvádíme níže v přehledné tabulce. Jen upozorňujeme, že hodinové částky nejnižších úrovní zaručeného platu mají význam výhradně pro účely právní úpravy obsažené v § 357 odst. 1 ZP. Dle něho platí, že pokud je průměrný výdělek zaměstnance nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, na kterou by mu vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této nejnižší úrovni zaručeného platu. To se uplatní i při zjištění pravděpodobného výdělku dle § 355 ZP.

Příplatek k platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí

A do třetice sdělení MPSV č. 356/2025 Sb., tentokrát co do výše příplatku k platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí dle § 128 ZP. Právní úprava vychází z toho, že tento příplatek přísluší zaměstnanci v rozpětí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy, přičemž konkrétní výši příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. Korunové vyjádření zmíněného rozpětí obsažené ve výše uvedeném sdělení činí 1 120 Kč až 3 360 Kč.

Platové tarify

Až na výjimky dochází každoročně též ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. S účinností od 1. 1. 2026 k tomu ale došlo zatím jen u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol, kteří jsou odměňování podle stupnice platových tarifů dle přílohy č. 4 prováděcího nařízení vlády č. 341/2017 Sb. (tzv. 4. platová tabulka).

Těmto zaměstnancům byly platové tarify zvýšeny změnovým nařízením vlády č. 471/2025 Sb., a to konkrétně o pevnou částku 2 000 Kč při zařazení do 1. až 7. platové třídy, resp. o 7 % při zařazení do 8. až 16. platové třídy. Jestli a případně kdy dojde k navýšení platových tarifů i jiným zaměstnancům ve zbývajících stupnicích platových tarifů, není momentálně jisté.

Katalog prací

Pro určení platového tarifu zaměstnance (stejně jako pro vyhodnocení, která z nejnižších úrovní zaručeného platu na jeho práci dopadá – viz výše) je nezbytné, aby zaměstnavatel správně zařadil zaměstnance do platové třídy. S odkazem na pravidla obsažená v § 123 odst. 2 a 3 ZP stanoví § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (tzv. katalog prací) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

Katalog prací je obsažen v nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Začátkem roku 2026 došlo k jeho novelizaci, a to změnovým nařízením vlády č. 420/2025 Sb. Seznam povolání a rozpětí platových tříd doznalo v několika případech změn (např. co do zdravotnických povolání), a to v reakci na to, že se leckde změnily technologie či obsah činnosti, některé činnosti přibyly (např. geoinformatik, zdravotně-sociální asistent nebo sociální pedagog) a jiné naopak odpadly (např. u sanitáře už není rozlišováno, jestli provádí pomocné a obslužné činnosti při poskytování pouze základní, nebo též specializované ošetřovatelské péče pacientům a klientům sociálních služeb, a zařazení těchto činností odpovídá nově 4. platové třídě).

Metodika k tzv. náhradním dobám

V souvislosti s odměňováním zaměstnanců platem upozorňujeme ještě na to, že na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz , v rubrice Práce a právo, bylo publikováno jeho "Stanovisko k rozšíření okruhu dob započitatelných do praxe zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců o dobu péče o dospělou blízkou osobu a o dobu doktorského studia pro účely zařazení do platového stupně". Jde o reakci na změny provedené s účinností od 1. 6. 2025 v § 123 odst. 4 ZP a v § 4 odst. 5 a 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a týkající se správného určení tzv. započitatelné praxe ve vazbě na výše uvedené tzv. náhradní doby.

Byť k vydání tohoto stanoviska mělo dle názoru autora dojít už dávno (nikoliv bezmála půl roku po nabytí účinnosti předmětných změn), může být zaměstnavatelům přínosnou pomůckou při hledání odpovědí na některé otázky, např. jak má zaměstnanec existenci těchto náhradních dob prokázat (doložit).

 NahoruNové nařízení vlády o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech

Další připomenutí se týká zcela nového nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, které na základě rozšířeného zmocnění v § 105 odst. 7 ZP nahradilo od 1. 1. 2026 dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Z porovnání těchto dvou právních předpisů plyne, že ten nový se některými záležitostmi odlišuje. Nejdůležitější rozdíly zmiňujeme níže.

Dělení pracovních úrazů

Pracovní úrazy jsou nově členěny do 4 kategorií. Od zařazení pracovního úrazu do příslušné kategorie se odvíjí míra povinností zaměstnavatele s tím spojených. Prováděcí nařízení vlády rozeznává tyto kategorie pracovních úrazů:

1. smrtelný pracovní úraz,
2. závažný pracovní úraz,
3. pracovní úraz, u kterého došlo ke zranění zaměstnance s dočasnou pracovní neschopností (DPN) delší než 3 kalendářní dny, přičemž nejde o závažný nebo smrtelný pracovní úraz, a
4. pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena DPN nebo byla způsobena DPN nepřesahující 3 kalendářní dny.

Jde-li o pracovní úraz pod bodem 4, nemá zaměstnavatel povinnost zasílat příslušným orgánům záznam o pracovním úrazu (viz dále).

Údaje v knize úrazů

Jednou z povinností zaměstnavatele na úseku BOZP je povinnost vést evidenci o všech úrazech v podobě tzv. knihy úrazů. Knihu úrazů vede zaměstnavatel v listinné nebo elektronické podobě. Její součástí musejí být údaje uvedené v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 322/2025 Sb. (vedle identifikace poškozeného zaměstnance samozřejmě též popis úrazu a úrazového děje, jeho příčina, označení toho, jaká část těla zaměstnance byla zraněna, pokud je tato informace zaměstnavateli známa, apod.).

Nově součástí povinných údajů v evidenci úrazů (knize úrazů) už není údaj o počtu hodin odpracovaných postiženým zaměstnancem bezprostředně před vznikem úrazu. Je tomu tak proto, že tento údaj lze vysledovat z evidence pracovní doby jako takové.

Komunikace přes Portál SÚIP

Dle § 105 odst. 4 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Podle nového nařízení vlády ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu oblastnímu inspektorátu práce (OIP) nebo obvodnímu báňskému úřadu provádí zaměstnavatel zásadně elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), který je přístupný na webových stránkách www.suip.cz nebo na odkazu https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/ .

Tam najde zaměstnavatel zveřejněnou informaci o formátu a struktuře datové zprávy a podrobnou uživatelskou příručku, z níž se dozví, jak má formulář vyplňovat a jak přesně postupovat. Ostatním orgánům zasílá zaměstnavatel záznam o úrazu nadále v listinné nebo elektronické podobě, pro tento účel nelze portál SÚIP použít.

Může se stát, že se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v odeslaném záznamu o pracovním úrazu. Pak musí záznam aktualizovat. Ve vztahu k záznamu zaslanému místně příslušnému OIP nebo obvodnímu báňskému úřadu tak zaměstnavatel učiní přímo v portálu SÚIP. Vůči ostatním orgánům musí o aktualizaci vyhotovit nový dokument.

Aby byly zajištěny podpisy záznamu o pracovním úrazu příslušnými osobami (typicky postiženým zaměstnancem nebo svědky), je zaměstnavatel povinen záznam z portálu vytisknout a nechat těmito osobami podepsat (případně si datovou zprávu uloží a zajistí její podepsání uznávanými elektronickými podpisy). Podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance je zaměstnavatel povinen uschovávat po dobu 10 let.

Nová lhůta

Povinnost zaslat záznam o úrazu musí zaměstnavatel splnit nově do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl (s výjimkou pojišťovny, u které má sjednáno zákonné pojištění pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kde lhůta specifikována není a zaslání je vázáno na proces likvidace pojistné události). K aktualizaci zaslaného záznamu přistupuje zaměstnavatel bez zbytečného odkladu.

 NahoruNovela vyhlášky o pracovnělékařských službách

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti další novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., kterou se provádí zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZSZS"). Změnová vyhláška byla ve Sbírce zákonů publikována pod číslem 449/2025. Níže upozorňujeme na nejdůležitější z přijatých změn.

Vstupní lékařská prohlídka během trvání pracovněprávního vztahu (§ 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)

Nová právní úprava počítá s tím, že vstupní lékařská prohlídka během trvání pracovněprávního vztahu se provádí "před změnou druhu práce". Má-li proto u zaměstnance dojít ke změně druhu práce, musí zaměstnavatel až na výjimky zajistit před touto změnou provedení tzv. nepravé vstupní lékařské prohlídky, a to bez ohledu na to, zdali půjde o změnu smluvní (dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem), nebo bude druh práce změněn jednostranně zaměstnavatelem, totiž převedením zaměstnance na jinou práci ve smyslu § 41 ZP.

Pokud bude zaměstnavatel vyžadovat po zaměstnanci konání jiných prací, než které doposud zaměstnanec konal, ale takových, které spadají pod sjednaný druh práce (ten se tím pádem nemění), jde o převedení na jinou práci v užším smyslu a v úvahu přichází povinnost zaměstnavatele vyslat zaměstnance k posouzení zdravotní způsobilosti nově už nikoliv prostřednictvím vstupní, ale mimořádné lékařské prohlídky. To však jen za předpokladu, že tato "nová" práce bude konána za odlišných podmínek. Těmi se i nadále rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení zaměstnance k výkonu rizikové práce.

Byť to novela prováděcí vyhlášky výslovně neřeší, nedávalo by smysl, aby se před změnou druhu práce prováděla vstupní lékařská prohlídka v případech, kdy nemusí být podle § 59 odst. 1 ZSZS zajištěna ani před vznikem samotného pracovněprávního vztahu (např. u pracovního poměru činnost zařazená co do kategorizace prací do I. kategorie bez tzv. zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti).

Periodická lékařská prohlídka (§ 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)

Od roku 2023 platí, že periodická lékařská prohlídka se u zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zařazenou do I. a II. nerizikové kategorie bez tzv. zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti, provádí jen tehdy, pokud o to zaměstnavatel nebo zaměstnanec požádá. Novela vyžaduje, aby taková žádost měla písemnou podobu.

Ve vztahu k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr (při výkonu prací stejného druhu) novela raději výslovně uvedla, že periodická lékařská prohlídka je nutná v případě, že na základě těchto dohod jsou konány rizikové práce.

Mimořádná lékařská prohlídka (§ 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)

Mezi případy, kdy se provádí mimořádná lékařská prohlídka, přibylo:

1. zařazení zaměstnance k dosud nezohledněnému rizikovému faktoru (tento případ dosavadní právní úprava výslovně bohužel neřešila) a
2. převedení zaměstnance na jinou práci (bez změny druhu práce), která je vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena jeho zdravotní způsobilost (viz výše).

Oba nové případy mimořádné lékařské prohlídky jsou zařazeny mezi mimořádné lékařské prohlídky "v plném rozsahu". Den provedení této mimořádné lékařské prohlídky je proto dle novelizovaného znění § 11 odst. 6 vyhlášky č. 79/2013 Sb. dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické lékařské prohlídky. 

Pokud jde o zaměstnance, který vykonává činnost zařazenou do I. kategorie bez tzv. zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti, nemá už zaměstnavatel povinnost k provedení mimořádné lékařské prohlídky v případě, že dle § 12 odst. 2 písm. f) bod 3 prováděcí vyhlášky došlo u tohoto zaměstnance k přerušení výkonu práce na dobu delší 6 měsíců (změna ve smyslu, když není povinná vstupní ani periodická lékařská prohlídka, proč by měla být povinná ta mimořádná).

Už podle předchozí právní úpravy nezakládalo povinnost zaměstnavatele k zajištění mimořádné lékařské prohlídky přerušení výkonu práce na dobu delší 6 měsíců, pokud spočívalo v čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, a to bez ohledu na kategorizaci prací a existenci tzv. zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti. V praxi se běžně stává, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o to, aby po skončení rodičovské dovolené čerpal za účelem péče o dítě ještě tzv. neplacené volno, a zaměstnavatel mu vyhoví. Přerušení výkonu práce tak pokračuje. Do výše uvedené výjimky bylo proto novelou zařazeno ještě čerpání neplaceného volna bezprostředně navazujícího na skončení rodičovské dovolené.

Náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky (§ 15 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)

Novela vyžaduje, aby žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci obsahovala též údaje o délce týdenní pracovní doby zaměstnance a délce jeho směny, popř. jiné skutečnosti rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti.

Lékařský posudek (§ 16 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)

Právní úprava obsahových náležitostí lékařského posudku byla zjednodušena, protože vyhláška po novele odkazuje z valné části na obsahové náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky (obsah lékařského posudku s ní velmi koresponduje). Tomu odpovídá i v příloze č. 2 prováděcí vyhlášky nově uvedený vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci. Z něho může poskytovatel pracovnělékařských služeb vycházet.

Profesní rizika (příloha č. 1, část II vyhlášky)

V předchozím textu byly několikrát zmíněny tzv. zvláštní podmínky zdravotní způsobilosti. Mezi ně patří i případy, kdy je s činností zaměstnance spojeno tzv. profesní riziko. Jím se dle § 2 písm. a) bodu 2 prováděcí vyhlášky rozumí v obecné rovině riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce. Novela změnila nebo doplnila výčet profesních rizik, a to v následujících bodech:

• V bodu 2 byla vedle obsluhy jeřábů doplněna obsluha zdvihadel s ručním a motorickým pohonem a doplněny osoby provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických zdvihacích zařízení.

• V bodu 5 se nově objevily osoby provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických plynových, elektrických a tlakových zařízení, montáže a opravy vyhrazených technických plynových zařízení,

• Bod 11 je formulován nově jako "Další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo práce zařazené do kategorie druhé pro níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek". Následuje výčet jednotlivých rizikových faktorů pracovních podmínek. Tento výčet byl co do chemických látek a směsí zobecněn, hlavně byl ale změněn z "nepřijatelných pracovních poloh" na "pracovní polohy" (nově zde tedy patří i podmíněně přijatelné pracovní polohy) a doplněn o "lokální svalovou zátěž" (typicky vedoucí např. k syndromu karpálního tunelu nebo k tzv. tenisovému či golfovému lokti).

• Pro účely výhradně a jenom vstupní lékařské prohlídky přibyl zcela nový bod 12 ve znění "Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel, bez ohledu na kategorii práce". V tomto případě nejde o profesní riziko jako takové (riziko zde totiž neplyne z výkonu práce), účelem je spíše ochrana veřejného zdraví. Zmíněné profesní riziko se neváže k činnosti, kterou má uchazeč o zaměstnání konat (nehraje roli kategorizace prací), ale k tomu, z jaké země budoucí zaměstnanec "přichází". Pokud jde o zemi, kde je výskyt tuberkulózy vyšší než 40 případů na 100 000 obyvatel, musí zaměstnavatel provedení vstupní lékařské prohlídky zajistit. Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví je v návaznosti na vyhlášku č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, zveřejněn seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) aktualizovaný v březnu 2025. Z něho vyplývá, že mezi státy s incidencí tuberkulózy ve výše uvedeném počtu patří např. Čína (52), Filipíny (643), Indie (195), Moldavsko (76), Rumunsko (55), Thajsko (157), Ukrajina (112) nebo Vietnam (182).

Součástí vstupní prohlídky musí být odborné vyšetření spočívající ve skiagramu hrudníku. Jde o rentgenové vyšetření mj. plic, které pomáhá odhalit též onemocnění tuberkulózou.

Přechodné ustanovení

Z přechodného ustanovení k novele vyplývá, že pokud byl zaměstnanec podle dosavadních právních předpisů uznán za zdravotně způsobilého k činnosti, při níž je exponován rizikovým faktorům, které při svém výskytu vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci podle Přílohy č. 1 k prováděcí vyhlášce (např. nové profesní riziko), aniž byl tento rizikový faktor doposud při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance zohledněn, považuje se zaměstnanec i nadále za zdravotně způsobilého k vykonávané činnosti, ale jen do uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely prováděcí vyhlášky. Jinak řečeno, zaměstnavatel musí v této době zajistit u zaměstnance provedení mimořádné lékařské prohlídky a bylo lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb najisto postaveno, že nezohledněný rizikový faktor zdravotní způsobilost zaměstnance k práci nijak neovlivňuje.

 NahoruPosouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání včetně tzv. odborné praxe

Začátkem roku 2026 se změnila též právní úprava obsažená v § 51 ZSZS a týkající se mj. posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání včetně praktického vyučování žáků středních škol a praktické přípravy studentů vyšších odborných škol. Stalo se tak změnovým zákonem č. 290/2025 Sb. Upozornit nutno především na tyto změny:

• Právní úprava vychází nově z toho, že tam, kde je posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nutné (nejde o případ, kdy zvláštní právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání nic takového nevyžaduje) a umožňují-li to okolnosti spojené s příslušným oborem vzdělání, je sjednoceno s posouzením zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta též k praktickému vyučování či praktické přípravě. Obojí se proto děje současně a před přijetím žáka nebo studenta ke studiu.

• V ostatních případech se posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování nebo praktické přípravě provede až v průběhu vzdělávání, totiž před prvním zařazením žáka nebo studenta k tomuto druhu praxe. Ani nadále se ale nevyžaduje tehdy, pokud má být v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do I. kategorie bez tzv. zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti.

• Pokud jde o to, kdo je co do posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta k praktickému vyučování nebo praktické přípravě posuzujícím poskytovatelem, není už rozhodné, kde se praktické vyučování nebo praktická příprava uskutečňují. Primárním poskytovatelem je registrující poskytovatel žáka nebo studenta, a to až na výjimky i v případě, že se praxe odehrává na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob (zaměstnavatelů).

• Jestliže mají být ale praktické vyučování nebo praktická příprava vykonávány na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kde bude žák či student přiřazen k rizikové práci anebo bude-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou stanoveny tzv. zvláštní podmínky zdravotní způsobilosti, posouzení provede a lékařský posudek vydá poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby (zaměstnavatele).

Na tuto právní úpravu navazuje výše zmíněná novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb., a to konkrétně v § 14a. Vedle toho tato novela stanoví některé nové obsahové náležitosti písemné žádosti o provedení lékařské prohlídky ke vzdělávání (§ 15a) a vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta k praktickému vyučování a praktické přípravě (§ 17 a příloha č. 3 k vyhlášce).

 NahoruDuální praktické vyučování

Změnami prošla ke dni 1. 1. 2026 i samotná právní úprava praktického vyučování. Stalo se tak zákonem č. 267/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Za zmínku stojí především následující změny:

• Vedle klasického praktického vyučování je v § 65a školského zákona zavedeno duální praktické vyučování. To se může uskutečňovat na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování (tzv. duální poskytovatel) ověřenou organizací zaměstnavatelů s celostátní působností. Dle § 65e téhož zákona se tak musí dít pod vedením a dohledem osob, které získaly profesní kvalifikaci instruktora podle zvláštního zákona nebo odbornou kvalifikaci učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.

• V § 65d školského zákona je obsažena právní úprava smlouvy mezi školou a duálním poskytovatelem o obsahu a rozsahu praktického vyučování. Tato smlouva zahrnuje mj. otázku odměňování žáků za produktivní činnost. Další podrobnosti o náležitostech této smlouvy upravuje nové ustanovení § 11a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška byla změněna vyhláškou č. 306/2025 Sb.).

• Ve stejném ustanovení počítá školský zákon s možností, aby duální poskytovatel uzavřel se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem zařazeným do duálního praktického vyučování smlouvu o poskytování duálního praktického vyučování upravující práva a povinnosti smluvních stran po dobu poskytování duálního praktického vyučování. Součástí této smlouvy přitom může být také poskytování motivačního příspěvku žákovi v duálním praktickém vyučování (výše a podmínky) a závazek žáka uzavřít po dosažení středního vzdělání pracovní smlouvu s duálním poskytovatelem, a to až na dobu 3 let.

• Dle § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. se ustanovení o duálním praktickém vyučování použijí obdobně i ve vztahu k praktické přípravě studentů vyšších odborných škol.

 NahoruJednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Až na výjimky nabyl dne 1. 1. 2026 účinnosti zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Jak uvádí jeho § 1, které vymezuje předmět úpravy, jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (dále též "JMHZ") je prostředek, kterým zaměstnavatel vůči některým orgánům veřejné moci souhrnně plní své povinnosti sdělovat údaje o sobě a o svých zaměstnancích vyplývající mu z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

Účelem je nahradit dosavadních až 25 podání vůči různým orgánům jedním souhrnným podáním, a zjednodušit tak zaměstnavatelům administrativu. Pozor, do systému nejsou zapojeny zdravotní pojišťovny, takže odvod pojistného na zdravotní pojištění probíhá podle dosavadních pravidel (v této souvislosti lze upozornit na to, že s účinností od 1. 1. 2026 oznamují zaměstnavatelé zdravotním pojišťovnám údaje o svých zaměstnancích výhradně elektronicky).

Na tento zákon navazuje doprovodný zákon č. 360/2025 Sb., který změnil a změní v této souvislosti řadu dalších zákonů (např. zákon o zaměstnanosti, zákon o nemocenském pojištění nebo zákon pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

Pod číslem 417/2025 Sb. bylo pak vydáno prováděcí nařízení vlády, které závazně stanoví formát a obsahovou strukturu podání podle zákona o JMHZ. Jde především o výčet všech údajů, které se sdělují prostřednictvím JMHZ, a to jak v rámci měsíčních hlášení, tak pro účely vedení evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců. Tyto údaje jsou strukturovány do tabulek podle jednotlivých situací a typů zaměstnání.

Na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz a především pak ČSSZ www.cssz.cz jsou obsaženy základní informace o tomto novém institutu (podrobné informační materiály) a odpovědi na nejčastější otázky s ním spojené. Protože "ostrý nástup" právní úpravy nastane až ke dni 1. 4. 2026, níže uvádíme zatím jen vstupní informace:

• JMHZ má tři části, a to:

  1. souhrnnou, v níž jsou obsaženy údaje o zaměstnavateli (s přiděleným variabilním symbolem),
  2. pojistnou, která obsahuje údaje ve vztahu k odvodu pojistného na sociální zabezpečení, a
  3. individualizovanou, která se týká zaměstnanců zaměstnavatele (každý zaměstnanec má svoje osobní identifikační číslo) a samostatně všech jejich zaměstnání (pod příslušným identifikátorem).

• Povinnost k podání JMHZ mají všichni zaměstnavatelé a vztahuje se na všechny zaměstnance (bez ohledu na to, zdali jejich příjmy ze zaměstnání zakládají účast na nemocenském pojištění).

• Pro tento účel je veden Registr zaměstnavatelů a Registr zaměstnanců.

• JMHZ se podává za kalendářní měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Poprvé to bude za měsíc duben 2026. Za měsíce leden, únor a březen 2026 podá zaměstnavatel JMHZ až dodatečně, a to samostatně za každý tento měsíc a nejpozději do 30. 6. 2026 (lze to provést postupně, netřeba tak činit ve stejný den).

 NahoruSezónní práce v ovocnářství a při pěstování zeleniny

Zákonem č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, došlo s účinností od 1. 1. 2026 ke změně mj. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Doposud zrušené § 6 tohoto zákona bylo naplněno a nově obsahuje právní úpravu sezónních prací v ovocnářství a při pěstování zeleniny, která nepřímo mění § 75 ZP o dohodě o provedení práce. Pokud:

• byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o provedení práce,

• je zaměstnavatelem tzv. zemědělský podnikatel, který byl v dotačním období předcházejícím kalendářnímu roku, na jehož stanovené období je dohoda o provedení práce sjednána, příjemcem podpor vázaných na produkci uvedenou v § 6 odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb.,

• jde o výkon práce v období od 1. dubna do 30. listopadu a

• tato práce spočívá ve sklizni, péči o porost včetně odstraňování nadbytečných částí rostlin, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny, a na základě uvedené dohody o provedení práce nedochází k výkonu i jiného druhu práce,

může rozsah práce v tomto období činit nejvýše 1 280 hodin. To je mnohonásobně více, než je obecně připuštěno v § 75 odst. 1 ZP (300 hodin v kalendářním roce). Neplatí ovšem obecné pravidlo, že by se do maximálního rozsahu práce započítával jen faktický výkon práce, jinak řečeno, pro maximální rozsah práce vymezený zákonem o zemědělství se berou v potaz i doby posuzované dle § 348 odst. 1 ZP jako výkon práce (čerpání dovolené apod.). Zákon o zemědělství současně stanoví, že k výkonu výše popsané činnosti může být mezi zaměstnancem a zemědělským podnikatelem uzavřeno i více dohod o provedení práce, které se do maximálního rozsahu práce započítávají souhrnně (odpracovaná doba se sčítá).

V té souvislosti byla doprovodným zákonem zavedena pro zmíněné zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny nová sleva na pojistném ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu. Podmínky pro uplatnění slevy jsou uvedeny v § 7f a § 7g zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruPovinný příspěvek na produkty spoření na stáří

Od roku 2026 jsou zaměstnavatelé povinni za určitých podmínek poskytovat některým svým zaměstnancům na základě zákona č. 324/2025 Sb. povinný příspěvek na produkty spoření na stáří. Základní principy (podle názoru autora tohoto komentáře velmi nepovedené) právní úpravy jsou shrnuty v následujících bodech.

Produkt spoření na stáří

Produktem spoření na stáří se rozumí penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Do tohoto produktu si zaměstnanec jako jeho účastník přispívá, přičemž tento příspěvek za něho hradí zaměstnavatel na základě povinnosti stanovené tímto zákonem.

Aby mohl zaměstnavatel zaměstnanci povinný příspěvek poskytovat, musí zaměstnanec takovým produktem spoření na stáří vůbec disponovat. Pokud zaměstnanec žádnou smlouvu s penzijní společností o takovém produktu spoření na stáří uzavřenu nemá, i kdyby splňoval podmínky stanovené zákonem, nárok na povinný příspěvek mu nevznikne, protože mu není na co přispívat.

Riziková práce

Příspěvek přísluší tomu zaměstnanci, který koná rizikovou práci zařazenou dle kategorizace prací do III. kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.

Znamená to, že pokud je práce zaměstnance zařazena co do kategorizace prací do jiné než III. kategorie (byť…