§ 32 Vstupní lékařské prohlídky

Ustanovení § 32 ZP povinuje zaměstnavatele v případech stanovených zvláštním právním předpisem zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Zvláštním právním předpisem je třeba rozumět především zákon o specifických zdravotních službách (ZSZS). Vedle něho lze za zvláštní právní předpis označit např. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), všechny ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy zpravidla obsahují úpravu provádění pracovnělékařských prohlídek včetně té vstupní nebo odkazují na své prováděcí předpisy.

Vstupní lékařskou prohlídku zabezpečuje zaměstnavatel v rámci tzv. pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Jejím účelem je zajistit, aby k výkonu práce v podmínkách se známou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Podle prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče je ale nutno provést vstupní lékařskou prohlídku též před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce (např. zaměstnanec začnevykonávat práci ve výškách, což se při vzniku jeho pracovního poměru vůbec nepředpokládalo a zaměstnavatel to do žádosti o provedení vstupní lékařské prohlídky neuvedl jako možné riziko vyplývající z výkonu práce).

Pokud zaměstnavatel „bere“ fyzickou osobu do pracovního poměru, musí být vstupní lékařská prohlídka provedena vždy, a to před uzavřením tohoto pracovněprávního vztahu, tedy před uzavřením pracovní smlouvy nebo před jmenováním zaměstnance na vedoucí pracovní místo. To platí bez ohledu na to, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou, nebo neurčitou, a je-li práce vykonávána po stanovenou týdenní pracovní dobu, nebo na „kratší úvazek“. Rozhodující není ani to, do jaké kategorie z hlediska míry rizik je taková práce zařazena. Jinak je tomu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (komentář k § 77 ZP).

Na vstupní lékařskou prohlídku posílá zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání zpravidla ke svému smluvnímu poskytovateli, tj. k lékaři (nebo zdravotnickému zařízení), s nímž má uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. ZSZS ale ve svém ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) – s odkazem na obecnou úpravu obsaženou v ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) téhož zákona – umožňuje, aby se uchazeč o zaměstnání podrobil vstupní lékařské prohlídce u svého praktického lékaře, u něhož je registrován (registrující poskytovatel). Tato možnost je však podmíněna tím, že:

Nutno poznamenat, že rozhodnutí o tom, zdali vstupní lékařská prohlídka bude provedena u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, nebo u registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání, je na zaměstnavateli. Neplatí žádná svobodná volba lékaře a uchazeč o zaměstnání nemůže v návaznosti na citovanou možnost argumentovat tím, že na pracovnělékařskou prohlídku půjde automaticky ke „svému“ lékaři. Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro variantu registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání, musí tohoto lékaře písemně požádat o provedení zmíněné lékařské prohlídky a uvést do ní údaje, které jsou potřebné pro provedení pracovnělékařské prohlídky a které vymezuje vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče ve svém ustanovení § 15 (např. údaje o budoucím druhu práce uchazeče o zaměstnání nebo o režimu jeho práce). Této žádosti nemusí ale registrující poskytovatel vyhovět. Pak nezbývá zaměstnavateli, než poslat uchazeče o zaměstnání na vstupní lékařskou prohlídku ke svému smluvnímu poskytovateli.

Specifický případ poskytování pracovnělékařských služeb obsahuje ZSZS ve svém ustanovení § 58a. Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, a to v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství (nejčastěji zdravotnická zařízení), může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím svých zaměstnanců coby lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a dalších zdravotnických pracovníků. To se týká i vstupní lékařské prohlídky.

Zaměstnavatel je v daném případě povinen zajistit odbornou nezávislost takových zaměstnanců. To koresponduje s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách (vyhlášená ve Sbírce zákonů pod číslem 145/1988), která ve svém článku 10 vyžaduje, aby personál poskytující závodní zdravotní služby byl plně pracovně nezávislý na zaměstnavateli. Zaměstnanec – lékař nemůže jít svému zaměstnavateli „na ruku“ a je plně odpovědný za své odborné medicínské závěry.

Může se stát, že zaměstnanci skončí pracovní poměr u zaměstnavatele, ale zanedlouho mu u téhož zaměstnavatele vznikne pracovní poměr nový, a to dokonce ke stejnému druhu práce. Zaměstnavatel si v té souvislosti položí zpravidla otázku, jestli je nutné vyslat zaměstnance na novou vstupní lékařskou prohlídku, když v rámci předchozího pracovního poměru byl vydán ve vztahu ke zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci lékařský posudek např. z periodické lékařské prohlídky a nebýt skončení pracovního poměru, byl by pořád platný.

Obecně sice platí dle ustanovení § 44 odst. 6 písm. d) ZSZS, že lékařský posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci pozbývá platnost mj. ukončením pracovněprávního vztahu. Takový následek ale nenastane, pokud:

Jestliže budou výše uvedené podmínky splněny, není třeba zaměstnance vyslat před vznikem nového pracovněprávního vztahu (pracovního poměru) na vstupní lékařskou prohlídku a bude platit lékařský posudek z poslední (nejčastěji vstupní nebo periodické) pracovnělékařské prohlídky, kterou absolvoval.

Úhrada nákladů…