Mysleli jste si, že aneb Přehled judikatury trochu jinak

PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V NOCI

Pokuta to byla poměrně vysoká, totiž 750 000 Kč. Na druhou stranu ale šlo o velkou firmu podnikající se dřevem a orgán inspekce práce ji uznal vinnou ze spáchání celkem 12 správních deliktů. Až na jeden se týkaly bezpečnosti práce, jako že kontrolovaná osoba coby zaměstnavatel nerozmístila na svých pracovištích bezpečnostní značky, neposkytla zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny pro bezpečné zacházení s chemickými přípravky nebo nezajistila u vyjmenovaných zařízení ochranu zaměstnanců proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Tím jediným správním deliktem, který trochu vybočoval, bylo porušení povinnosti zaměstnavatele poskytnout příslušnému zaměstnanci příplatek za noční práci, kterou mu ukládá ustanovení § 116 ZP. Jen připomenu, že jde o příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku zaměstnance, je však výslovně připuštěno sjednat (individuálně i kolektivně) jinou minimální výši a způsob určení tohoto příplatku.

Jak se dalo předpokládat, zaměstnavatel se rozhodnutí o uložení takové pokuty bránil a argumenty si našel v podstatě ke každému správnímu deliktu. Pokud jde o nevyplacení příplatku za noční práci, v kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu namítal, že zaměstnanec nebyl nijak poškozen a porušení dotčeného ustanovení zákoníku práce bylo jen formální. Uvedl, že zaměstnanec nejprve vykonával práci řidiče a za tuto práci (za její část odehrávající se v noční době) mu byly vypláceny příplatky za noční práci. Poté začal vykonávat práci mistra, za niž probíral vyšší mzdu a v…