§ 30-31 Postup před vznikem pracovního poměru

Komentář

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 1a – základní zásady pracovněprávních vztahů

  • § 6 – způsobilost fyzické osoby (zaměstnance) mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti

  • § 37 – informování o obsahu pracovního poměru

  • § 103 odst. 1 písm. a) – povinnost zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti

  • § 316 odst. 4 – ochrana osobních práv zaměstnance

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění

  • § 12 – nabídky zaměstnání a informace při výběru zaměstnanců

  • § 34 – výběr a získávání zaměstnanců mj. za pomoci Úřadu práce

  • § 35 až § 38 – volná pracovní místa

• Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), v platném znění

Komentář

Je právem zaměstnavatele určovat si počet i strukturu svých zaměstnanců. zákoník práce (ZP) v ustanovení § 30 odst. 1 zařazuje výběr zaměstnanců do působnosti zaměstnavatele. Stejně tak ustanovení § 34 zákona o zaměstnanosti vychází z toho, že "zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci krajské pobočky Úřadu práce, od které může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, nebo za pomoci agentury práce“.

Pokud tak nepředepisuje zvláštní právní předpis (např. veřejná výzva a výběrové řízení podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), je na zaměstnavateli, jestli bude proces výběru zaměstnanců nějak formalizovat, nebo ho uskuteční jinak. ZP v této souvislosti předpokládá, že zaměstnavatel přihlíží k hlediskům potřebné kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností.

 NahoruNabídky zaměstnání a vyžadování informací

Právo zaměstnavatele vybrat si zaměstnance neznamená, že za tímto účelem může postupovat svévolně nebo od uchazeče o zaměstnání vyžadovat jakékoliv informace. Dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona o zaměstnanosti je zaměstnavatelům zakázáno činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, které nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Následující odstavec téhož ustanovení zákona obsahuje zákaz, aby zaměstnavatel při výběru zaměstnanců vyžadoval informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (antidikriminačním zákonem), dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání.

 NahoruRovné zacházení a zákaz diskriminace

Co musí zaměstnavatel dodržovat i v procesu výběru zaměstnanců, je princip rovného zacházení a zákaz diskriminace. Ty jsou obsaženy jednak v ZP, jednak v zákoně o zaměstnanosti. V zákoně o zaměstnanosti se principem rovného zacházení a zákazu diskriminace zabývá ustanovení § 4, dle kterého jsou mj. zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování tohoto práva je zakázána jakákoli diskriminace.

 NahoruAntidiskriminační zákon

Pojem diskriminace (přímá, nepřímá) a vymezení právních prostředků ochrany před ní (včetně případné náhrady nemajetkové újmy v penězích) obsahuje antidiskriminační zákon. Ten ve svém ustanovení § 5 odst. 3 rovněž poznamenává, že zaměstnavatelé jsou povinni ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovní a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, zajišťovat rovné zacházení, tedy přijmout taková opatření, která jsou podmínkou účinné ochrany před diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním poměrům toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajišťovat. Za zajišťování rovného zacházení se považuje také zajišťování rovných příležitostí.

Prostřednictvím antidiskriminačního zákona se dostalo působnosti ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací, a to včetně uplatnění práva na zaměstnání, také veřejnému ochránci práv. Podle…