Chtěli bychom zaměstnanci poskytovat cestovní náhrady i při
jeho cestách mezi domovem a provozovnou, kde pravidelně pracuje. Lze se
zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě místo výkonu práce a také pravidelné
pracoviště v místě jeho bydliště? Brání něco současnému sjednání místa výkonu
práce i v uvedené provozovně?
Zákoník práce nestanoví žádné bližší podmínky pro
sjednávání místa výkonu práce a místa pravidelného pracoviště. Je však vhodné
při sjednávání uvedených míst postupovat podle významu uvedených pojmů s vazbou
na druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. Může-li tedy zaměstnanec svou práci
(druh práce sjednaný v pracovní smlouvě) vykonávat doma, může být místo výkonu
práce i pravidelného pracoviště v tomto místě.
Se zaměstnancem může být sjednáno i více konkrétních
míst výkonu práce, nebo může být toto místo sjednáno šířeji (např.
obec, kraj apod.). Při sjednávání místa pravidelného pracoviště je pak nutno
vycházet ze sjednaného místa výkonu práce, neboť místo pravidelného pracoviště
je užší pojem než místo výkonu práce a místo pravidelného pracoviště by tak
nemělo být vně místa výkonu práce. Je však třeba také vzít v úvahu i ustanovení
§ 34 odst. 2 zákoníku práce, z něhož
vyplývá, že místo pravidelného pracoviště by nemělo být větší než jedna
obec.
V předmětném případě tedy může být sjednáno místo výkonu práce v
provozovně, a je-li se zaměstnancem sjednán takový druh práce, který může
vykonávat i doma (takovou prací ale rozhodně nemůže být např. manažerská
činnost), může být sjednáno místo výkonu práce, a tedy i pravidelné pracoviště,
v bytě zaměstnance. Pak budou zaměstnanci příslušet cestovní náhrady vždy, když
v souvislosti s výkonem práce pojede mimo svůj byt, a nebude-li pravidelné
pracoviště sjednáno i v uvedené provozovně, pak i při cestě do této
provozovny.
Podle
§ 152 písm. c) zákoníku práce se
…