V dnešní době zaměstnavatelé stále častěji vyžadují od
svých zaměstnanců flexibilitu a ochotu řešit pracovní záležitosti také mimo
rámec sjednané pracovní doby. Díky technickému zázemí v podobě např. tzv.
chytrého telefonu umožňujícímu přístup k firemnímu mailu nebo notebooku si
mnoho zaměstnanců nosí práci domů. Rozdíly mezi pracovní dobou a volným časem
se tak u některých povolání zcela stírají. Pro zaměstnavatele se takto
technicky vybavený zaměstnanec stává lehce dosažitelnou pracovní silou, a to
mnohdy i přesto, že práce přesčas není se zaměstnancem dohodnuta nebo
zaměstnavatelem nařízena. V mnoha případech se pak jedná o neformální požadavek
zaměstnavatele, aby byl zaměstnanec stále dosažitelný.
Podle zákoníku práce je prací přesčas práce konaná
zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou
týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby
a mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas je možno konat jen
výjimečně.
V případě, že zaměstnavatel potřebuje, aby zaměstnanci
pracovali déle, než je dohodnutá týdenní pracovní doba, je zaměstnavatel podle
zákoníku práce oprávněn zaměstnanci práci přesčas nařídit nebo se s ním
na přesčasové práci dohodnout.
Nařídit zaměstnanci práci přesčas může zaměstnavatel
jen ze závažných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi
dvěma směnami, popřípadě (při dodržení podmínek stanovených zákoníkem práce)
také na den pracovního klidu.
Zákoník práce rovněž stanoví týdenní a roční limity
nařízené přesčasové práce. Týdenní limit je stanoven na maximálně 8
hodin a roční limit činí maximálně 150 přesčasových hodin v jednom
kalendářním roce.
Celkový rozsah práce přesčas (jak nařízené, tak i
dohodnuté) nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může
činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může vymezit toto
období nejvýše na 52 týdnů).
V případě, že zaměstnavatel výše uvedené limity
přesčasové práce poruší nebo umožní, aby zaměstnanec nad tyto limity dále
pracoval, je příslušný inspektorát práce oprávněn uložit zaměstnavateli vysoké
peněžité sankce až do 2 milionů Kč.
Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli se dohodnout se
zaměstnancem na výkonu práce nad 150 hodin ročně, celkový rozsah práce přesčas
však nesmí být v průměru více než 8 hodin týdně v již zmiňovaném období 26,
resp. 52 týdnů. Nutno podotknout, že zaměstnanec není povinen na návrh
dohody o přesčasové práci přistoupit a její podpis nemůže být ze strany
zaměstnavatele vynucován. Rovněž zaměstnavatel není oprávněn zaměstnance za
jeho nesouhlas s dohodou jakkoliv postihovat.
V rámci zákonného či sjednaného limitu práce přesčas
lze nicméně po zaměstnanci práci přesčas požadovat a zaměstnanec je povinen
práci přesčas konat. Porušení této povinnosti ze strany zaměstnance je
porušením povinností vyplývajích z pracovního poměru zaměstnance a
zaměstnavatel je oprávněn z takového chování vyvodit odpovídající
pracovněprávní důsledky.
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na
kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 %
průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na
poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Vyšší příplatek může být stanoven v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo
vnitřním předpisem zaměstnavatele.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro poskytování vyššího
příplatku, je nutné, aby jeho výše byla stanovena tak, aby nedocházelo k
porušování zásad stanovených zákoníkem práce, zejména zásady rovného zacházení
a k diskriminaci zaměstnanců. Nicméně zákoník práce nevylučuje možnost, že
zaměstnavatel může stanovit pravidla pro poskytování různé výše
přípĺatku, avšak podle nediskriminačních kritérií, za dodržení objektivních
podmínek (např. práce přesčas ve státní svátek je ohodnocena více než práce
přesčas ve všední den apod.) a principů stanovených zákoníkem práce.
V rámci novelizace zákoníku práce je na rozdíl od
předchozí úpravy od 1. 1. 2012 možno sjednat mzdu s přihlédnutím k práci
přesčas v rozsahu až 150 hodin ročně u všech zaměstnanců. U vedoucích
zaměstnanců bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému možnému rozsahu
práce přesčas. Zaměstnancům pak v takovém případě již nepřísluší dosažená mzda,
ani příplatek za přesčasovou práci a náhradní volno. Vzhledem k zákonnému
požadavku, že mzda musí být sjednána, nelze zahrnout odměnu za práci přesčas do
mzdy, pokud je stanovena mzdovým výměrem.
Novela zákoníku práce také nově stanoví pravidlo, že
zaměstnancům pracujícím ve veřejné sféře, kterým přísluší příplatek za vedení,
je plat stanoven již s příhlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150
hodin v kalendářním roce. Toto pravidlo se ovšem netýká práce konané v noci, v
den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. U vedoucích zaměstnanců,
kteří jsou statutárními orgány nebo vedoucími organizačních složek státu, platí
pravidlo, že při stanovení platu je vždy příhlédnuto k veškeré práci
přesčas.
Výše zmíněná novelizace také přinesla změny v
oblasti příplatku za víkendovou či noční práci. Oproti předchozí úpravě již
zákoník práce nestanoví, že pouze kolektivní smlouva, a tedy pouze
zaměstnavatel s odborovou organizací, může sjednat odchylně minimální procentní
výši příplatku za tuto práci. Pokud bude zaměstnanec konat práci přesčas o
víkendu nebo v noci, bude mu náležet jak příplatek za práci přesčas, tak
příplatek za víkendovou nebo noční práci, avšak ve výši, kterou si se
zaměstnavatelem sjednal. Také v případě tohoto druhu příplatku zákon stanoví
požadavek jeho sjednání. Výši příplatku nelze jednostranně stanovit mzdovým
výměrem nebo vnitřním předpisem. Při sjednávání výše příplatku za víkendovou
nebo noční práci bude muset zaměstnavatel respektovat výše uvedená pravidla
objektivity, rovného zacházení a nediskriminace zaměstnanců.
Často se však stává, že i bez jasného příkazu ze strany
zaměstnavatele, aby zaměstnanec konal práci přesčas, nebo jejího sjednání, je
zaměstnanci neformálně doporučeno, aby i mimo sjednanou pracovní dobu či o
víkendu nebo na dovolené byl na příjmu mobilního telefonu nebo sledoval firemní
elektronickou poštu. Pokud však zaměstnavatel zaměstnanci práci přesčas zcela
jasně nenařídí, práci přesčas se zaměstnancem nesjedná nebo nedojde k uzavření
dohody o pracovní pohotovosti, není možné chování…